Místní volby rozhoupaly křeslo pod britským premiérem

Místní volby v Británii minulý týden označila řada komentářů v místních médiích jako "politické zemětřesení". Ukázaly mimořádný propad vládnoucí Labouristické strany premiéra Keira Starmera a naopak strmý vzestup Reformní strany Nigela Farage.

Ten byl před deseti lety hybatelem rozhodnutí většiny Britů o opuštění Evropské unie.

Do britského parlamentu se ovšem dostal až mnohem později – ve volbách v červenci 2024.

Jeho Reformní strana měla v posledním volebním období z pěti tisíc křesel v místních radách pouhé dvě křesla. Teď se to dramaticky změnilo: ve volbách dokázala získat 1 453 křesel, naopak labouristé přišli o 1496 křesel. Tento debakl vynikne i ve srovnání s menším poklesem konzervativců, ti přišli "jen" o 563 křesel a poměrným úspěchem zelených, kteří naopak posílili o 441 křesel.

Místní volby se staly především referendem o vládě labouristů, kteří výrazně vyhráli parlamentní volby před dvěma lety po čtrnáctileté přestávce. Labouristická vláda ale nenaplnila své sliby o obnově ekonomické prosperity země. Nepodařilo se zastavit růst životních nákladů, pohnout s nedostatkem bytů a nefunkční Národní zdravotní službou. Přetrvávají i vážné problémy s nelegální migrací.

Těžkou ránu prestiži vlády i svojí zasadil Starmer, když vyšlo najevo, že prosadil jmenování bývalého člena dvou labouristických vlád Petera Mandelsona velvyslancem v USA navzdory tomu, že měl úzké vazby na usvědčeného sexuálního delikventa, amerického finančníka Jeffreye Epsteina a proto nedostal bezpečnostní prověrku.

Farage přitom získal podporu především díky tvrdému postoji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv a požadavku na zajištění větší bezpečnosti "zákonů dbalých občanů." Chce též reformovat Národní zdravotní službu a zavést daňové úlevy pro malé a střední podniky. Zjevně to u voličů padlo na úrodnou půdu.

Farage už na počátku roku prohlásil, že vede politickou stranu, která vyhraje příští parlamentní volby v roce 2029. Nelze to brát na lehkou váhu. I proto, že Reformní strana má dnes více než 270 tisíc členů, víc než labouristé, kterých je nyní už pod čtvrt milionu.

Podobně jako v řadě evropských zemí, kde "tradiční" politické strany chtějí vytvářet proti krajně pravicovým populistickým formacím "požární zdi" bránící v přístupu k moci, se takové volání ozývá i v Británii vůči Reformní straně.

Jenže volby ukázaly, že mocenský monopol labouristů a konzervativců končí. Navíc se k vládnutí dostali kromě Skotska i separatisté ve Walesu se stranou Plaid Cymru. I tady utrpěli labouristé zdrcující porážku.

V politicky roztříštěné zemi není možné vyloučit další dramatické posuny. Zatím se povážlivě houpe křeslo pod premiérem Starmerem.

Miloš Balabán, Právo