Může se Ukrajina spolehnout na kolísající Západ?

Bývalý náčelník generálního štábu polské armády Rajmund Andrzejczak uvedl, že Ukrajinci vzhledem k nedostatku munice i vojáků válku prohrávají. Potvrdil to i bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Zároveň požadoval poskytnutí větší americké podpory. Kirby nicméně jistě ví, že schválení balíčku vojenské pomoci ve výši 60 miliard dolarů republikánskými senátory ve Sněmovně reprezentantů je kvůli volební kampani Donalda Trumpa ve hvězdách.

Nejistotu nerozptýlil ani trumpistický senátor Lindsey Graham během své pondělní návštěvy Kyjeva. Na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským mu schválení nepřislíbil, jen neurčitě prohlásil, že je optimistou a že může něco ze Sněmovny reprezentantů vyjít. Možná měl na mysli svůj originální návrh, že pomoc bude poskytnuta formou půjčky, která by mohla být splacena například ukrajinskými zásobami nerostných surovin.

Studenou sprchou nejen pro Kyjev ale musela být jeho slova, že Ukrajinci nemají spekulovat o tom, zda je USA budou nadále podporovat nebo ne, ale sami se musí snažit bojovat, protože bojují za sebe.

Měli by se tedy Ukrajinci více spoléhat na své evropské spojence, kteří říkají, že Ukrajinci bojují i za ně? Nepochybně sledují francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlašuje, že nelze vyloučit nasazení vojsk NATO na území Ukrajiny. Naposledy se nechal slyšet, že Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám.

Myslí to Macron skutečně vážně nebo uplatňuje taktiku "strategické nejednoznačnosti", která má protivníka odrazovat v jeho útočných plánech? V evropských reáliích to ovšem může těžko platit. Německý kancléř Olaf Scholz Macronova vyjádření stroze odmítl. Učinil tak i polský premiér Donald Tusk, ovšem jeho ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se naopak postavil na Macronovu stranu. Kakofonie je tak nemalá.

Jenže ani Macronova rétorika se neopírá o zásadní vojenskou pomoc Kyjevu. Francie je v přepočtu na HDP mezi podporovateli Kyjeva až na 28. místě. Německo ho podporuje mnohem víc, aktuálně ohlásilo další pomoc v objemu 500 milionů eur (12,6 miliardy korun), kam spadá i uhrazení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice, jejíž nákup organizuje Česko.

Přesto má svoje "červené linie", což prokázalo neschválení dodávek řízených střel Taurus na Ukrajinu v Bundestagu.

Nedivme se pak slovům ministra zahraničí Jana Lipavského, který minulý týden v rozhovoru pro Právo uvedl, že Západu chybí na Ukrajině společná strategie a cíl čeho chce dosáhnout. Debatu o tom si ale podle ministra velcí světoví hráči nepřejí a "proto kolísáme jak v podpoře taktické, tak možná i morálně." Není to moc povzbudivý závěr. 

Miloš Balabán, Právo