Může se Ukrajina ve válce spoléhat na Evropu?
Evropští lídři jsou zaskočeni tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán stane hostitelem summitu amerického a ruského prezidenta k Ukrajině v Budapešti. Ačkoliv termín schůzky je zatím v nedohlednu, Donald Trump torpéduje Orbánovu ostrakizaci za jeho vstřícnou politiku vůči Rusku, a naopak kritickou k Ukrajině.
Unijní šéfdiplomatka Kaja Kallasová se asi musí budit ze snu při představě, že Orbán by mohl na jednání Evropské rady referovat o výsledcích summitu Trump – Putin.
Trump už po několikáté dává Evropanům najevo, že s nimi ve svých diplomatických tazích prostě nepočítá. Navzdory tomu, že po aljašském summitu jednal s klíčovými evropskými lídry v Bílém domě, což vyvolávalo dojem, že Evropa je "na palubě".
Starý kontinent přitom postrádá jasnou strategii, jak dále postupovat ve vztahu k válce, Ukrajině a Rusku postrádá. Pouze britský premiér Keir Starmer minulý týden navrhl, aby spojenci Kyjeva spolu s USA připravili novou mírovou smlouvu pro Ukrajinu, jejímž vzorem by mohl být Trumpův dvacetibodový mírový plán pro Gazu. Bude se ale na to šéf Bílého domu tvářit vstřícně?
Roli Evropanů teď vidí Washington jednoznačně: musí platit za americké zbraně pro Ukrajinu a také za její ekonomické udržování v chodu poté, co Američané svoji pomoc zásadně osekali.
Jenže Brusel bude příští rok potřebovat na finanční podporu Kyjeva okolo 110 miliard eur. Sehnat je bude stále obtížnější, když Unie zažívá vážné ekonomické problémy, které se překrývají i se zvýšenými politickými turbulencemi.
Podle Kielského institutu světové ekonomiky byla vojenská pomoc Ukrajině v červenci a srpnu o 43 procent nižší než v prvním půlroce letošního roku.
A i když se vytváří fond za účelem financování nákupu zbraní v USA pro potřeby Ukrajiny, od srpna se podařilo dát dohromady pouze přes 1,7 miliardy eur, což již kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová přiznala, že kromě využití zmrazených ruských aktiv ve výši 140 miliard eur neexistují žádné jiné způsoby, jak financovat Ukrajinu v podmínkách pokračující války. Brání tomu odpor řady členských zemí Unie, protože takový plán je podle nich konfiskací ruských aktiv, což podkope důvěru světových investorů v eurozónu.
A místo toho, aby Evropská komise řešila problém, jak Ukrajinu udržet nad vodou, snaží se najít cesty, jak urychlit členství Ukrajiny v Unii. Odtrženost od reality nemůže být větší.
Před Kyjevem tak vyvstává nevábná perspektiva: na jedné straně nedostatek peněz od Evropy na další financování války s Ruskem a na straně druhé Trump zřejmě naléhající na Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří – podle The Financial Times se tak stalo na schůzce v Bílém domě.
Rozuzlení války tak může být pro Ukrajinu a Evropu drsné.
Miloš Balabán, Právo