Na Balkáně může být opět zle

V případě, že mezi dvěma státy nebo etnickými skupinami existuje dlouhodobé napětí, je třeba se mít na pozoru i před zdánlivě banálními spouštěči konfliktu.

Takový scénář teď nabídl náhlý vzrůst napětí mezi Srbskem a Kosovem. Příčinou bylo rozhodnutí kosovské vlády zrušit platnost osobních dokladů a registračních značek automobilů vydaných Bělehradem. Nařízení mělo začít platit v pondělí, kosovská vláda je o měsíc odložila.

Přesto se vede "válka slov", kterou doprovází vojensko-policejní manévry z obou stran. Srbský prezident Aleksandar Vučič dokonce prohlásil, že "Srbsko nikdy nebylo v komplexnější a složitější situaci (ohledně Kosova) než dnes". Vyzval sice všechny k udržení míru, zároveň ale upozornil: "Pokud nechtějí zachovat mír, říkám vám - Srbsko zvítězí".

Srbsko začalo stahovat armádu k hranicím Kosova. To kontrovalo rozmísťováním speciálních jednotek policie na hranici se Srbskem. Stačí jeden, byť nechtěný, incident a může být zle. V paměti jsou třicet let staré zkušenosti z výbuchu válek v bývalé Jugoslávii.

Kosovo zůstává neuralgickým bodem nejen balkánské bezpečnosti. Srbsko jeho vznik v roce 2008 a existenci, což byl výsledek západní intervence v Jugoslávii v roce 1999 dosud neuznává. Jeho globální spojenci Rusko a Čína taktéž, nicméně spolu s pěti členy EU: Slovenskem, Španělskem, Rumunskem, Řeckem a Kyprem.

Bez masivní ekonomické pomoci EU a USA by Kosovo těžko mohlo přežít. Minulý týden se uskutečnila návštěva kosovské prezidentky Osmaniové a premiéra Kurtiho ve Washingtonu, USA přislíbily investici 237 milionů dolarů do budování energetické infrastruktury. Na druhé straně Rusko a Čína politicky a ekonomicky podporují Srbsko, i přesto, že usiluje o vstup do EU.

Potenciální vznik dalšího konfliktu na Balkáně by v každém případě měl i geopolitické dopady, zvlášť s ohledem na ruskou válku na Ukrajině. Varovný je názor Vladimira Dukanoviče z vládní Srbské pokrokové strany, který napsal, že Srbsko bude zřejmě nuceno provést "denacifikaci Balkánu".

V potaz je nutné brát i nestabilitu v další části regionu. Minulý rok uvedl ve zprávě pro OSN vysoký představitel pro Bosnu při EU Christian Schmidt, že Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí nebezpečí rozpadu. Tenze panují i mezi balkánskými členy NATO - Bulharskem a Severní Makedonií.

Druhý širší konflikt na hranici Evropské Unie by byl bezpečnostně a ekonomicky nesmírným nebezpečím. Nabídka šéfa unijní zahraniční politiky Borella na zprostředkování mezi Bělehradem a Prištinou tak má logiku. Balkán zůstává nestabilním podbřiškem Evropy ve kterém se stále projevují etnické animozity i dopady neprozíravých politických rozhodnutí z nedávné minulosti.

Miloš Balabán, Právo