Na skřipci doma i venku
Nespokojenost s ekonomickou a sociální politikou naší vlády zatím odráží jen krotké protesty odborářů. Zda další napínání většiny občanů na ekonomický skřipec povede k širším projevům nespokojenosti, je otázkou. Rozhodující bude nálada střední třídy. Pokud se naštve mohlo by se toto proroctví naplnit.
V Evropě to ovšem vře. Francouzi vyšli kvůli Macronově penzijní reformě do ulic. Odpor vůči ní na pozadí rostoucích sociálních nerovností je velmi tvrdý. Překvapují masové demonstrace a stávky v Německu. Podaří se ale pokračující krizi zastavit zvyšováním mezd, které by měly dohánět inflaci? Geopolitický vývoj tomu nepřeje.
Šéfdiplomat EU Borell na poradě unijních velvyslanců v říjnu minulého roku prohlásil, že "prosperita Evropy byla založena na levné energii z Ruska. Ještě výrazněji k ní přispívali Číňané s jejich levnou pracovní silou – to udrželo inflaci na uzdě lépe než všechny západní centrální banky dohromady." Jenže tato blahobytná éra je u konce.
Kvůli ruské válce na Ukrajině se spouští nová železná opona. USA tlačí Evropu do utlumování vztahů s Čínou. Jak to může dopadnout třeba v případě Německa ilustruje vyjádření bývalého předsedy Mnichovské bezpečnostní konference Ischingera. V listu Die Welt uvedl, že "odvrácení se od Číny" přinese masovou nezaměstnanost.
Protiruské sankce, kvůli válce na Ukrajině s americký tlak na "zadržování Číny" se paradoxně staly spouštěčem procesu "periferizace Západu". Rusko se od Západu odvrací k Číně a na globální jih. Čína začíná vytlačovat USA z Blízkého východu. Posilují významní nezápadní aktéři jako Indie, Brazílie a Saudská Arábie.
Před našimi zraky dochází k tektonickým posunům v globální politice. Má Evropa sílu a možnosti nějak na ně reagovat v situaci, kdy se plně soustředí na válku na Ukrajině a doma musí řešit ekonomické problémy?
Zatím existuje urgentní úkol: najít diplomatické východisko z války, třeba i s pomocí Číny, což už se neodmítá. To může mít vliv na to, jak bude vypadat nálada Evropanů v létě a na podzim.
Miloš Balabán, Právo