Naděje na konec války v Íránu vzrostla

Zdá se, že intenzivní diplomatická jednání o řešení íránského konfliktu vstoupila do rozhodující fáze. V sobotu pozdě večer oznámil americký prezident Donald Trump, že se z velké části podařilo dojednat Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem. Nyní se vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny.

Dohoda mezi USA a Íránem má zahrnout prodloužení příměří o 60 dní, znovuotevření Hormuzského průlivu a jednání o omezení íránského jaderného programu. "Dolaďování memoranda" i s pomocí Pákistánu ovšem zabere nějaký čas a může být ještě složité. Íránské agentury uvádí, že informace o znovuotevření průlivu je "neúplná a neodpovídající realitě" a že jednání o jaderné otázce byla odložena až "po možném konci války."

Závažným faktem je i vyřazení Izraele z jednání. Podle deníku The New York Times se nepodílel na diskusích předcházejících příměří a o vývoji rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem se dozvídal pouze nepřímo.

Tel Avivu se navíc rámec dohody zjevně nelíbí, což už naznačil úterní Trumpův telefonát s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který měl být jeho obsahem údajně otřesený.

Izraelci se totiž obávají, že americký prezident dá přednost dohodě s nejasnými podmínkami, než aby zničil íránský jaderný program.

Odpůrcem dohody přitom je i Trumpův spojenec, vlivný republikánský senátor a "jestřáb", Lindsey Graham, který soudí, že se časem promění v noční můru pro Izrael.

Trump ovšem čelí nepříjemné realitě. Válka, která měla být bleskovým úspěchem se protáhla na tři měsíce a mění se ve strategické selhání. Ačkoliv Írán utrpěl značné vojenské i civilní ztráty a bylo zlikvidováno několik desítek čelných představitelů režimu, nevedlo to k jeho kapitulaci.

Američané teď musí jednat s radikálnějšími vůdci, kteří mohou považovat za úspěch, že země přežila americký útok, a navíc ještě dostali pod kontrolu Hormuzský průliv, což vyvolalo ekonomický šok i růst cen benzínu v USA. Hlavní Trumpův cíl – denuklearizace Íránu – zůstává nenaplněn a Teherán projevuje malou ochotu výrazně omezit svůj jaderný program. Má stále dostatek raket a dronů k asymetrické válce.

Další eskalace i v USA nepopulární války – popularita Trumpa klesla na pouhých 37 procent – by představovala velké riziko. Šéf Bílého domu je nucen hledat nějaký kompromis, aby z války vycouval.

Americký zahraničně politický expert Gideon Rose předvídá v časopise Foreign Affairs, že americká válka proti Íránu skončí jako válka s Vietnamem v roce 1973 -nestabilním kompromisním řešením, kdy konečný osud Íránu bude ponechán na další měsíce a roky.

Otázkou pak je, zda se Trump nepokusí přesunout pozornost z Íránu na Kubu, jak naznačuje zvýšený americký tlak na karibský ostrov v posledních dnech, s vidinou snazšího vítězství.  

Miloš Balabán, Právo