Nedostatek raket se stává geopolitickou Achillovou patou USA, Evropy i Ukrajiny
Americká válka proti Íránu, která trvá už půl roku řádně zamíchala kartami vojenských schopností nejsilnější světové vojenské mocnosti. Koncem července odhadlo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), že americká armáda spotřebovala více než polovinu svých zásob raket Patriot a THAAD, které dokáží sestřelovat íránské rakety a drony.
Má to silný geopolitický dopad. Američané stopli jakékoliv dodávky patriotů Ukrajinu, která je tak v podstatě bezbranná proti zesilujícím ruským raketovým útokům. Může to výrazně ovlivnit i celkový výsledek války, zvláště pokud se útoky protáhnou do podzimních a zimních měsíců, kdy mohou ochromit kriticky důležitou ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Ostatně už nyní ochromily raketové údery na ukrajinské přístavy v Černém moři ukrajinský vývoz pšenice o 76 procent. Ten je přitom významným finančním zdrojem pro rozpočet země.
V této souvislosti je možné připomenout závěry bývalého velitele ukrajinské armády a nynějšího ukrajinského velvyslance v Británii Valerije Zalužného v článku pro britský list The Telegraph z 8. července. Varoval v něm, že "raketové závody" přestávají mít smysl a bylo by dobré se spíše soustředit na kritické přemýšlení o tom, jak může vyčerpaná Ukrajina přežít v situaci, kdy se v ní hromadí vnitřní problémy, které je stále obtížnější zvládat. A nic na tom podle něj nemění ani úspěšné dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, které jsou pouze dočasným vojenským úspěchem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už přiznal, že Ukrajina má k dispozici pouhou desetinu raket. Vyhlídka, že by je snad mohly dodat některé evropské země je přitom velmi nízká. Riskovaly by totiž výrazné oslabení vlastní protivzdušné obrany.
Američtí spojenci i protivníci teď přitom řeší dvě klíčové otázky. Jak dlouho potrvá, než se americké raketové zásoby obnoví a jak může současný nedostatek raket ovlivnit dlouhodobé vnímání amerického odstrašování a bojové důvěryhodnosti.
CSIS odhaduje, že obnova zásob patriotů na předválečnou úroveň bude trvat až do roku 2029. Ovšem za předpokladu, že Kongres schválí Trumpův gigantický požadavek na obranný rozpočet ve výši 1,5 bilionu dolarů (nárůst oproti současným výdajům o gigantických padesát procent), což je nepravděpodobné.
Společnost Lockheed Martin, která vyrábí nejpokročilejší verzi patriotů PAC-3 MSE oznámila, že nemůže zaručit dodací lhůty žádnému zahraničnímu klientovi, vzhledem k tomu, že Pentagon má možnost ji "odklonit". Švýcarsko už počítá s tím, že jeho objednávka patriotů se zpozdí až o sedm let. Tchaj-wan se obává, že letos nedorazí 102 patriotů objednaných už před několika lety.
Zajímavé je, že už v lednu letošního roku, tedy ještě před zahájením útoku na Írán, zveřejnil washingtonský konzervativní think-tank Hertage Foundation zjištění počítačové simulace s využitím umělé inteligence modelující průběh a dopady ozbrojeného konfliktu mezi USA a Čínou. Výsledek? Varování před rychlým vyčerpáním stíhacích raket během několika dní.
Nejen Pentagon tak má asi o čem přemýšlet v situaci, kdy teď rakety dochází i v průběhu relativně krátké války s podstatně slabší "střední" mocností ve srovnání s Čínou.
Miloš Balabán, Lidovky.cz