Nejsou lidi
Ministryně obrany Jana Černochová je teď v v jednom kole. Za humny je válka, která přináší velkou nejistotu do vývoje bezpečnostní situace. Denně je třeba slaďovat noty se spojenci v NATO a v EU, konzultovat vážná rozhodnutí a koordinovat dodávky zbraní Ukrajině. Naši vojáci jsou kvůli válce nasazeni na Slovensku.
Část příslušníků armády hlídá i Česko-slovenskou hranici kvůli uprchlické vlně ze Sýrie. Napjatá situace na trhu s energiemi může vést k energetickým výpadkům a armáda by měla být připravena pomoci zvládat jejich dopady.
Ministerstvo musí zároveň zprocesovat velké nákupy výzbroje. Začalo vyjednávání o potenciálním nákupu nových stíhaček F-35 s USA. Je třeba dotáhnout do konce nákup nových bojových vozidel pěchoty CV90 od švédského výrobce BAE Systems. Jde o desítky miliard korun.
Za pochodu je třeba řešit doplňování armádních stavů, což jak se ukazuje nebude vůbec jednoduché. Musí se přepracovávat i mobilizační plány. V armádě také dochází po nástupu nového náčelníka Generálního štábu k personálnímu průvanu, odchází řada generálů a na jejich místa nastupují noví lidé. Chvíli bude trvat, než si to sedne, mohou s tím být i problémy.
A v neposlední řadě si musí ministryně lámat hlavu s výší rozpočtu na obranu. Sněmovna zvýšila schodek letošního státního rozpočtu na 375 miliard korun a vyhlídka s deficitem na příští rok je také neradostná. Dosáhnout avizovaných dvou procent HDP na obranu do roku 2024 bude za takové rozpočtové situace hodně složitý oříšek.
Ve světle uvedeného bych se nedivil, že by ministryně potřebovala den, který netrvá 24 hodin, nýbrž jednou tolik. Ale asi to potřeba není, když zůstává po komunálních volbách na Praze 2, které vyhrála ODS, neplacenou radní pro školství a mládež. Souběh funkcí ji tak čeká pro nadcházející čtyři roky.
Černochová pro Právo uvedla, že to zvládá již deset měsíců a že tudíž žádná změna nenastala. Nezbývá než tomu věřit, i když si to popravdě nedokážu s ohledem na ministerský zápřah představit. Nebo to v její srdeční Praze 2, kde léta starostovala, není se školstvím a mládeží tak horké. Anebo prostě "nejsou lidi".
Miloš Balabán, Právo