Nového britského premiéra čeká hodně obtížná mise
Británie má od včerejška nového premiéra. Současný lídr labouristů Andy Burnham vystřídal v premiérském sídle na Downing Street 10 Keira Starmera.
Po květnovém debaklu labouristů v místních a regionálních volbách neustál Starmer svoji pozici a straníci se rozhodli povolat do svého čela populárního starostu Manchesteru. Ten už ve vládách premiérů Tonyho Blaira a Gordona Browna zastával pět ministerských pozic a v letech 2010 a 2015 kandidoval na předsedu strany.
Napotřetí mu to vyšlo a dnes je v pozici krizového manažera, jehož cílem je obnovit důvěru voličů v labouristickou vládu, která nebyla pod vedením Starmera schopna čelit vážným ekonomickým a společenským problémům Británie. Jde především o růst životních nákladů, nedostatek bytů, nefunkční zdravotnictví i vážné trable s nelegální migrací.
Nový premiér má za sebou úspěšné vládnutí třímilionové aglomeraci, která vykazuje vyšší tempa růstu než jiné britské regiony, navíc se solidní sociální politikou. Burnham dokonce tvrdí, že objevil tajnou ekonomickou recepturu na "podnikatelsky přátelský socialismus", zvaný "manchesterismus".
Ve svém prvním premiérském vystoupení oznámil, že hodlá nastartovat rozsáhlý desetiletý plán politických, ekonomických a sociálních reforem pro Británii. Chce jím "napravit velké věci, které politika zanedbávala" i realizovat program ekonomické obnovy, větší veřejné kontroly, reindustrializace a vrácení moci místním komunitám. Ambice je nemalá: plán má vést k vytvoření nového politického a hospodářského modelu země.
Střet s realitou ale bude těžký. Ohlášené zvýšení sociální podpory a realizace dalších sociálních reforem bude vyžadovat peníze. Británie je přitom na prahu akutní rozpočtové krize. A britská média upozorňují i na to, že Burnham bude brzy čelit dilematu, co je důležitější: zda sociální reformy nebo zvýšení výdajů na obranu a další finanční a vojenská podpora Ukrajiny.
Na růst ekonomických problémů a potíží s nezvládanou migrační politikou přitom sází Reformní strana Nigela Farage, která už je na čele voličské podpory s 25 procenty hlasů. Farage požaduje i předčasné volby, neboť podle něj nemá nový premiér mandát od populace celé země. Kritizuje i časté střídání premiérů (země má již sedmého v průběhu deseti let).
V domácí politice bude tedy pro Burnhama hodně horko a lepší to nebude ani v té zahraniční. Chce se sice prioritně věnovat domácím problémům, jenže dvě souběžné války na Ukrajině a v Íránu a rozhašené transatlantické vztahy mu budou svazovat ruce.
Jak si například bude rozumět ještě levicovější politik, než byl Starmer, s tvrdě pravicovým Donaldem Trumpem, který navíc podporuje Farage?
Burnhama čeká velmi obtížná cesta.
Miloš balabán, Právo