Obrana a bezpečnost Evropy závisí na technologických inovacích. Ukazuje nám to i Ukrajina
Strategický šok, který Evropa zažila na počátku roku 2022 ruskou invazí na Ukrajinu jí v podstatě donutil začít přemýšlet o tom, že je třeba udělat zásadní kroky pro zvýšení její obranyschopnosti. A nejen přemýšlet, ale hlavně i konat. Rozjel se tak proces navyšování obranných výdajů, modernizace armád, ale též faktického znovuzrození evropského obranného průmyslu, který v letech po skončení studené války zažíval v rámci čerpání "mírové dividendy" docela krušné časy.
Možná, že je chvíle i v kontextu dvou konfliktů - na Ukrajině a v Íránu, a též postupného snižování americké vojenské angažovanosti při obraně Evropy udělat si malou inventuru toho v jaké kondici se evropský obranný průmysl nachází a zda je schopen přispívat k posilování evropské bezpečnosti.
Na prvním místě jsou logicky ekonomické ukazatele. Podle statistiky Evropské asociace leteckého a obranného průmyslu vydané v roce 2025 byl obrat obranného sektoru (pouze EU bez Velké Británie) v roce 2024 okolo 148 miliard eur (přibližně 3,59 bilionu korun), což je nárůst o více než o šedesát procent v porovnání s "předválečným" rokem 2021.
Nejvíce přitom rostly evropští obranní giganti, jakými jsou německý Rheinmetall, který vyrábí obrněná vozidla nebo dělostřeleckou munici (+ 47 procent), francouzský Thales, který se zaměřuje na radary a kybernetickou bezpečnost (+ 11 procent), italský Leonardo vyrábějící vrtulníky a bezpilotní letouny (+ 10 procent). Všechny jmenované společnosti se přitom dostaly do světové "top 20" výrobců zbraní.
Dobrou zprávou je, že Česko jako středně velký stát se v této konkurenci rozhodně neztrácí díky holdingu Czechoslovak Group (CSG), který mezi roky 2023 a 2025 více než zdvojnásobil svůj obrat na tři miliardy eur. Stalo se tak i díky širokému výrobnímu portfoliu, které zahrnuje těžká vozidla, radary, systémy řízení letového provozu a munici všech ráží.
V této souvislosti lze uvést, že v roce 2022 dokázala Evropa vyrobit pouze 300 tisíc kusů dělostřelecké munice, zatímco na konci roku 2025 mělo jít už o dva miliony kusů – a na tom má CSG velmi významný podíl. Kontinent už tedy není zdaleka tak zranitelný vůči krátkodobým výpadkům dodávek, a navíc je schopen dodávat více dělostřelecké munice i na Ukrajinu.
Celý evropský obranný průmysl je ale nyní konfrontován s výzvou velmi rychle reagovat na potřebu zbrojních inovací, což válka na Ukrajině názorně ukazuje. Už ne v řádu let ale měsíců. V případě dronů se podle expertů mění jejich technologie na použití v boji jednou za tři měsíce!
Vyplatí se sledovat ukrajinské inovace v této oblasti. Třeba spojení obrovské výroby dronů středního doletu s technologií umělé inteligence, aby vznikly roje autonomních dronů, které dokážou zasáhnout cíle daleko za frontovou linií. Rusku to teď způsobuje citelné problémy.
Jistě zajímavé přitom je, že ukrajinské firmy, které drony vyrábí nejsou tradičními obrannými dodavateli, spíše se jedná o startupy.
Všímají si toho i v Německu, které deklaruje ambici stát se nejsilnějším vojenským aktérem v Evropě, což je podpořeno raketovým růstem obranných výdajů. Jenže ty by neměly být alokovány jen na pořizování zbraní a vojenské techniky na "minulé války" ale na tzv. "inovativní systémy".
O takový reformní posun spojený s větší flexibilitou obranného plánování se teď snaží německý ministr obrany Boris Pistorius. Má k tomu vážný důvod. Podíl Německa na výdajích na zmíněné inovativní systémy, jako je technologie dronů nebo umělá inteligence, totiž klesá. Podle nedávné zprávy Kielského institutu pro světovou ekonomiku to je z 21 procent v letech 2020–2021 na 9 procent v letech 2024–2026. Opačným příkladem je Polsko, které také enormně zvýšilo obranné výdaje, přičemž investice na inovativní systémy vzrostly z tří procent na šestnáct.
Co se týká Česka tak třeba zmíněný holding CSG je vnímán investory stále ještě jako "klasický" výrobce pozemní techniky a munice, ale realita se rychle mění. Systémy protivzdušné obrany, obranné systémy a technologie určené k detekci, sledování a neutralizaci dronů i samotné drony pro které CSG vyrábí pohonné jednotky, radary a systémy velení a řízení už tvoří stále větší část tržeb.
Trendy zbrojních inovací se tak vyplatí sledovat a vyhodnocovat i v Česku, zvláště v rámci úsilí o efektivní naplnění závazku na kontinuální zvyšování výdajů na obranu – aktuálně zatím na dvě procenta HDP.
Miloš Balabán, LN