Odvolávám, co jsem odvolal… Trumpovo lavírování Ukrajině opět nepomáhá

Po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulé úterý v Bílém domě se mluvilo o "zlomovém bodě" a "velkém úspěchu". Na Trumpa údajně zapůsobily úspěšné ukrajinské údery drony na ruskou vojenskou a energetickou infrastrukturu.

Důvod k optimismu znásoboval i Trumpův příslib Zelenskému na summitu NATO v Ankaře, že USA mohou umožnit licenční výrobu systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajině, který země potřebuje, aby se ubránila ruským balistickým raketám. Byla to ale spíš psychologická podpora. Výrobu by bylo možné spustit spíše v horizontu let, nikoliv měsíců.

Trump v rozhovoru pro list The Financial Times svůj ankarský slib nicméně fakticky odvolal, když prohlásil: "Jednoduše řečeno, chceme, aby válka na Ukrajině s Ruskem skončila. Nehledám rakety. Hledáme mír".

A Kyjev nedostane ani 300 střel systému, které by mohly pomoci eliminovat ruské raketové útoky. Kvůli válce v Íránu se totiž jejich americké zásoby hodně ztenčily. Podle odhadu Centra pro strategická a mezinárodní studia jich je ve skladech méně než 827. Obnova zásob na zhruba potrvá několik let. Nedá se očekávat, že by Ukrajině dodaly střely evropští spojenci – především Německo, Polsko nebo Nizozemsko.

Snaha Zelenského přesvědčit Trumpa o povolení použít systém Starlink k ničení ruských raketových zařízená, což by mohlo částečně eliminovat ruskou raketovou převahu, k výsledku nevedla a Elon Musk, který má Starlink na povel schůzku se Zelenským odmítl. Místo toho mu vzkázal, že Ukrajina by měla učinit "pragmatické ústupky" Rusku, aby nastal mír a lidé dále neumírali.

Trump váhá i s "pekelnými sankcemi" proti Rusku, nechce totiž zároveň vyvolat obchodní válku s Čínou a Indií a oslabit globální roli dolaru.

Situace pro Ukrajinu je teď kritická – v sobotním poselství Zelenskyj oznámil, že rakety pro systémy protivzdušné obrany už došly. Kyjev se už stal "frontovým" městem. Ruské útoky paralyzují energetickou a logistickou infrastrukturu, na celém ukrajinském území, včetně životně důležitých námořních přístavů, na mušce je především Oděsa.

Ukrajinští zemědělci proto nemohou vyvážet svoji produkci, především obilí, což má dominový efekt – řadě zemědělských podniků hrozí bankrot. Vývoz po zemi by byl jen částečným řešením, a navíc je tranzit ukrajinského obilí řadou zemí EU blokován.

Není tak nakonec současná Trumpova strategie zacílena k tomu, aby byla Ukrajina s Evropou dotlačena k nějakému kompromisu ohledně mírového řešení války? Nemohl by to Trump prezentovat jako svůj úspěch, který by překryl trable s Íránem?

V každém případě mohou takové záměry otupovat dopad ukrajinských útoků na Rusko. Kyjev si stále nemůže být americkou politikou vůbec jist. 

Miloš Blabán, Lidovky.cz