Osamělý útočník, selhání prevence? Krakov řeší stejné otázky jako Praha
Sobota byla pro Polsko tragickým dnem. Ozbrojený útočník vjel se svým vozidlem na Hlavní náměstí v Krakově a začal střílet na náhodné kolemjdoucí. Zabil šest lidí, dalších 12 zraněných je v ohrožení života. Vyšetřování naznačuje, že to zřejmě byla akce "osamělého střelce" ovlivněného krajně pravicovou ideologií a ultranacionalistickými názory. Hrůznost jeho činu dokresluje i to, že v místě jeho bydliště byla objevena mrtvá těla jeho matky, otce a sestry.
Krakovský masakr vyvolává vzpomínky na útok podobně vyšinutého jedince na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před třemi roky. Mondus operandi akce je až nápadně podobný.
A Polsko zažívá podobný šok jako Česko. Zasáhl totiž ikonická místa starobylého Krakova, úzce spjatá s polskou historií. Jsou velmi přitažlivá pro Poláky i zahraniční turisty, loni jich zde pobývalo 16 milionů.
Útok je tak vnímán jako brutální zásah do bezpečí občanů, neboť Polsko je stále považováno za bezpečnou zemi navzdory tomu, že se v jeho bezprostředním sousedství odehrává válka na území Ukrajiny napadené Ruskem.
Rozklíčovat motivy útočníka bude asi hodně složité, a to i navzdory tomu, že na rozdíl od Prahy byl zadržen. Polská média zmiňují ty samé otázky, které se přetřásaly i u nás.
Dalo se tragédii předejít? Mohl někdo ve škole, v práci, u souseda, lékaře nebo na policejní stanici zachytit nějaký, byť i slabý, podnět, který by dal šanci státu tragédii zabránit?
Čelit osamělému a seberadikalizovanému střelci je pro bezpečnostní systém extrémně těžké. Žádná země nemůže umístit policistu na každé náměstí nebo křižovatku nebo vybudovat protiteroristickou jednotku v každé exponované lokalitě. Bezpečnostní složky mohou maximálně vyhodnocovat své zdroje a rizika tak, aby byly připraveny na nejpravděpodobnější scénáře.
Podobně jako v Česku se ale i v Polsku okamžitě otevřela debata o "vnitřním nastavení" populace. Počet legálně vlastněných střelných zbraní letos poprvé překročil jeden milion, počet aktivních zbrojních povolení byl minulý rok dvojnásobný proti roku 2015. Zmiňuje se i prudký nárůst duševních i behaviorálních poruch, v roce 2023 si třeba 1,7 milionu Poláků zakoupilo dotovaná antidepresiva, což představuje nárůst o 83 procent proti roku 2013.
A samozřejmě nelze pominout ani vyhrocenou vnitropolitickou situaci, což je vyvoláno střetem mezi vládou, opozicí a prezidentem o Ústavní soud. Nemohou vášně, které ho doprovází být u některých labilních jednotlivců spouštěčem k "akci"?
Na dnešek a zítřek vyhlásil prezident Karol Nawrocki státní smutek a šéf opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński vyzval k odvolání protestů kvůli sporům o Ústavní soud. Je to snad náznak, že to, co se stalo v Krakově vášně zmírní? Uvidíme v příštích dnech a týdnech.
Miloš Balabán, Lidovky.cz