Otazníky nad datovými centry. Americké volby rozhodovaly i o dalším směřování umělé inteligence
Demokratické tsunami v amerických "prostředních" volbách může nejen zkomplikovat vládnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ve druhé polovině jeho mandátu ale i perspektivy dalšího rozvoje umělé inteligence (i když podle šéfa Bílého domu se už má používat výraz superinteligence).
Jedním z velkých volebních témat byl nesouhlas s překotnou výstavbou velkých datových center umělé inteligence napříč USA. Mnoho demokratických kandidátů do Kongresu i na posty guvernérů států bylo pro přísnější regulaci jejich výstavby.
Je to velké téma. Podle zprávy Stanfordské univerzity o indexu umělé inteligence je nyní v USA 5427 datových center, plánuje se výstavba dalších 3969. Dnes se ale staví pouhých 800 a experti varují, že řada projektů není životaschopná.
Známý demokratický levicový senátor Bernie Sanders uvedl minulý čtvrtek na síti X, že "Američané nechtějí, aby velcí technologičtí oligarchové ničili životní prostředí, pracovní místa a ohrožovaly budoucnost lidstva".
Tento názor Sanderse sdílejí i nově zvolení guvernéři Nevady, Georgie, Ohia a Texasu. Všichni požadují rozšíření nebo prodloužení moratoria na výstavbu datových center. Nejvíce, čtvrtina z celkového amerického počtu, se jich má postavit v Texasu.
Tady měla své plány i společnost Tesla Elona Muska Je příznačné, že ten věnoval na volební podporu dosavadního republikánského guvernéra Texasu Grega Abbotta asi 15 milionů dolarů (zhruba 326 milionů korun). Marně, vyhrála demokratka Gina Hinojsa.
A co požadují demokratičtí guvernéři i nově zvolení demokratičtí kongresmani? Ukončení daňových úlev, zpřísnění environmentálních a energetických omezení i povolení, aby místní samosprávy mohly zavádět moratoria na výstavbu. Reflektují i obavu veřejnosti, že provoz datových center může ohrozit dodávky vody nebo zvýšit cenu elektřiny.
Zajímavé je, že republikánští kandidáti se k tomu ve volební kampani moc nevyjadřovali s vědomím, že voliči těmto požadavkům naslouchají. I přesto, že Trump razantně vystupoval proti jakýmkoliv pokusům o brzdění růstu a výdajů na umělou inteligenci s odkazem na ekonomickou a národní bezpečnost – zejména s ohledem na závod o světovou dominanci s Čínou.
Na americkém příkladu se tak ukazuje, jaký mohou mít vliv regionální politici na řešení otázek geopolitického významu a jak mohou hýbat i s globálními trhy.
Stačí připomenout, že po ohlášení výsledků voleb zasáhla Wall Street panika. Sedm společností – technologických lídrů v oblasti umělé inteligence (takzvaná "Velkolepá sedmička") kam patří i Muskova Tesla, smazalo 5. listopadu ze své tržní hodnoty přibližně 1,04 bilionu dolarů (přes 22 bilionu korun). Jedná se o jeden z největších poklesů v historii.
Dojde tak po tlaku demokratů k omezení obřího boomu na výstavbu datových center, který má ročně spolknout okolo jednoho bilionu dolarů, což by překonalo všechny modernizační boomy v americké historii? Nebo to naopak nasměruje vývoj umělé inteligence na cestu udržitelnějšího rozvoje?
Je zřejmé, že zatímco USA zůstávají v oblasti umělé inteligence světovým lídrem v domácí americké politice mohou narůstat politické spory ohledně jejího směřování a regulace. To může ovlivnit dlouhodobá investiční rozhodnutí a rozvoj odvětví s potenciálními dominovými účinky na globální dodavatelské řetězce a finanční trhy.
Miloš Balabán, Lidovky.cz