Pět let a dost?

V předvečer prezidentské inaugurace překvapil nastupující prezident Petr Pavel v podcastu "Kecy a politika" svým názorem, že by bylo rozumné, aby v prezidentské funkci člověk strávil jedno volební období. "Celkem logicky, když jsou dvě volební období, prezident může mít snahu se v tom prvním chovat tak, aby byl zvolen v druhém, a to druhé si užít. Já vím, že se to nemusí některým lidem líbit, ale já si myslím, že na to, vykonávat takovou funkci plnohodnotně na sto procent, je těch pět let až až," vysvětlil svůj postoj.

Uvidíme, jaký bude za tři, čtyři roky, neboť vysoké funkce člověka mění.

Václav Havel kandidoval poprvé na prezidenta Československa v převratných dnech sametové revoluce na sklonku roku 1989 s představou dočasného prezidentství do svobodných voleb. Dopadlo to jinak. Nakonec byl posledním československým a prvním českým prezidentem až do roku 2003.

Miloš Zeman hlásal, že se po skončení svého premiérování v roce 2002 odebere do důchodu. Nakonec neúspěšně kandidoval v roce 2003 na prezidenta, aby se jím o deset let v první přímé volbě stal. A končí ve funkci po deseti letech jako poslední politický mohykán, který začal svou politickou kariéru v listopadu 1989.

Možná, Petr Pavel myslí svoje slova o jednom mandátu upřímně. Třeba s ohledem na to, že si dokáže představit, že prezidentování v následujícím období nemusí být žádný med.

Turbulencí ve vnitřní zahraniční politice může být víc než dost. Ruská válka na Ukrajině zatím nekončí, dá se očekávat, že měnící se rozložení sil ve světě přinese řadu vážných politických, ekonomických a bezpečnostních turbulencí, domácí ekonomika se bude střetávat s řadou problémů, vidíme hrozící deficit veřejných financí.

Nespokojenost občanů s poklesem životní úrovně může narůstat. Nedá se vyloučit, že parlamentní volby v roce 2025 budou opět dramatickým střetem.

A pro prezidenta nemusí být lehké hrát roli nadstranického moderátora pro zemi v těžkých časech. Navíc na rozdíl od prezidentů Havla, Klause a Zemana je Pavel v politice nepopsaným listem a nemá v ní "politická tykadla", přítel po boku Petr Kolář stačit nemusí.

Znovuzvolení by pak za pět let nemuselo být jisté a porážka v prezidentských volbách by bolela více než dobrovolný státnický odchod.

Všechno to jsou ale jen úvahy o možné budoucnosti. Teď je nový, druhý přímo zvolený český prezident na samém začátku pětiletého těžkého maratonu. V roce 2028 uvidíme jeho vyústění.  

Miloš Balabán, Právo