Ponurá prognóza z Davosu

Ve švýcarském Davosu začalo v pondělí Světové ekonomické fórum, kterého se účastní nejvlivnější představitelé politické, byznysové a akademické sféry z celého světa. Tón fóru udává tradiční zpráva o klíčových globálních rizicích sestavená na základě názorů více než tisícovky ekonomických expertů.

Sdělení jsou jasná: globalizace se chýlí ke konci a světovou ekonomiku čeká ponurá budoucnost. Globalizace, která přinesla zvýšení ekonomické výkonnosti a životní úrovně se stala obětí pandemie, války na Ukrajině a energetické krize. Dojde ke snížení efektivity výroby a růstu cen, prohloubí se rozdíly mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi. Čeká nás dekáda ekologických a sociálních otřesů.

Největší hrozbou je růst životních nákladů, nejvíce postihne ty nejchudší. Země, které trpí dlouhodobou politickou a ekonomickou nestabilitou budou čelit kolapsu. Turbulencí nebudou ušetřeny ani rozvinuté země. Z toho vyplývající politická, ekonomická a sociální pnutí mohou zasáhnout i USA a Evropu. Zřejmě to povede k další polarizaci společností a z toho vyplývajících společenských rizik. Imunní není ani Česko

Experti se také shodují, že na spolupráce bude vystřídána četnými konflikty a války se stanou "normou". Ruská válka na Ukrajině to ukazuje. Hrozbou zůstává i konfrontace USA s Čínou kvůli Tchaj-wanu.

Ekonomická politika bude ještě více sloužit jako nástroj k oslabování jiných zemí a geopolitických konkurentů. To ostatně vidíme už teď v podobě západních protiruských sankcí a čipové války USA proti Číně. Problém je, že mají nebo mohou mít bumerangový efekt. Davoská zpráva konstatuje, že vše může směřovat ke geoekonomické válce, na které všichni prodělají. Zpráva také upozorňuje na negativní vliv militarizace. Růst zbrojních výdajů omezí ekonomický růst, čímž zbyde méně prostředků na "zelené" technologie, lidský kapitál a rozvoj.

Zajištění bezpečnosti i pro ekonomický rozvoj je důležité, nicméně rizikem je také neefektivní utrácení na obranu. Rozhodně je to podnět k seriózní diskusi i v Česku v souvislosti s uzákoněním dvou procent HDP na obranu z podnětu vlády.

Bezpečnostní nestabilitu způsobuje i klimatická krize. Čelit je jí možné jen celosvětovým úsilím. Jenže tomu je na překážku souboj mezi demokratickým a autokratickým světem, hrozící i rozdělením světa na dva bloky s prvky nové studené války.

Vážnou otázkou tak bude, zda se podaří najít nějaký kompromis pro existenci nového multipolárního světa, který by fungoval i na základě určitých společných jmenovatelů, kam boj o klima určitě patří. Optimismu je ale v tomto případě pomálu.

Miloš Balabán, Právo