Přesvědčili Zelenskyj a Netanjahu váhajícího Trumpa? Jisté to není
Úterní pohřeb nedávno náhle zesnulého vlivného amerického senátora a podporovatele Ukrajiny a Izraele Lindseye Grahama byl příležitostí, aby do Washingtonu přicestovali k rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Jejich cíl byl jasný: už bez Grahama v zádech přesvědčit Trumpa, aby pokračovala americká angažovanost v obou konfliktech, která je z jejich pohledu rozhodující pro oslabení Ruska a Íránu.
Šéf Bílého domu to ale nemá jednoduché: před svojí voličskou základnou slíbil, že se USA vyvážou z konfliktů, které je oslabují, teď však uvízl ve slepé uličce: rychlá porážka Íránu se nekonala, v nejlepším případě to vypadá na "zamrzlý konflikt".
Mír na Ukrajině je vzdálený, ač to byla jedna z jeho vlajkových lodí po nástupu do funkce v lednu 2025. K průlomu nevedlo ani jednání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Anchorage od něhož brzy uplyne rok.
Bude ale Trump ochoten k realizaci agresivnější politiky vůči Rusku a Íránu, která by lídry Ukrajiny a Izraele uspokojila? Obě schůzky se konaly bez účasti médií a z oficiálních vyjádření pouze víme, že byly "otevřené, produktivní a užitečné".
Středobodem zájmu Zelenského určitě bylo, zda USA skutečně poskytnou Ukrajině licenci na výrobu raket Patriot, což Trump přislíbil na summitu NATO v Ankaře. Je to ovšem běh na dlouhou trať – nastavení utajené výroby s kvalifikovanými experty i dodavatelských řetězců může trvat nikoliv měsíce ale klidně i roky.
A Ukrajinu tlačí čas: proti ruským balistickým raketám je v podstatě bezbranná, a proto nikoliv náhodou mluví Zelenskyj o perspektivě "nejtěžší válečné zimy". Dodávky patriotů od Američanů jsou přitom mimo hru, kvůli vyprázdněným zbrojním skladům po pěti měsících války s Íránem.
Zajímavé nicméně může být, že se Ukrajina těsně před cestou Zelenského do Washingtonu pokusila o zajímavý manévr: ukrajinský dron zaútočil v Kaspickém moři na íránskou loď, která měla převážet vojenský materiál mezi Íránem a Ruskem. Nebylo tak cílem Američany přesvědčit, že Kyjev je cennější než američtí spojenci v NATO, kteří se zdráhají poskytnout Washingtonu přímou pomoc ve válce s Íránem?
Jak se může Bílý dům dívat na ukrajinský pokus propojit oba konflikty zatím známo není. Určitě ale ví, že si izraelský premiér Netanjahu přeje ve válce s Íránem pokračovat i za cenu další eskalace, protože nějaká mírová dohoda nebo další příměří by mu zkomplikovali situaci před izraelskými parlamentními volbami v říjnu.
Jenže tady mu Trump nemusí jít úplně na ruku, protože i jeho čekají listopadové volby do Kongresu, které předurčí, jak bude vypadat zbytek jeho prezidenství. A válka u Američanů populární rozhodně není.
Miloš Balabán, Lidovky.cz