Probuzený resort

11.04.2022

Ministryně obrany Jana Černochová uvedla na sjezdu ODS, že nastoupila do čela resortu, který osm let spal, především za ministrování Martina Stropnického, a že se jej nyní snaží probudit.

Za Stropnického i půlroční ministryně Karly Šlechtové resort obrany v akvizicích skutečně zamrzl. Nicméně jejich nástupce Lubomír Metnar je především v roce 2019 rozhýbal: došlo k objednávce amerických vrtulníků, izraelských radarů a raketometů a francouzských děl v celkové částce přes 41 miliard korun. Neodhodlal se ale k dokončení dosud největší zbrojní transakce v historii - pořízení nových bojových vozidel pěchoty (BVP) za 53 miliard korun. Zatím je pozastavena.

Pořízení nové a modernizované techniky vychází na nemalé sumy a odpovědnost ministra za správné a obhajitelné uzavření smluv je značná. Sama Černochová ostatně po svém nástupu na ministerstvo vyjadřovala obavy z byrokratických a právních překážek, které znesnadňují činit některá závažná akviziční rozhodnutí. Symbolický byl její omluvný dopis bývalé ministryni Vlastě Parkanové za "hanebné stíhání" ve věci nákupu letounů CASA.

Teď ministryni nahrává radikálně změněná bezpečnostní situace po ruské invazi na Ukrajinu. Vláda se stala i válečným kabinetem. Zelenou tak dostal plán nakoupit další výstroj a vojenskou techniku za dodatečně slíbených 48 miliard korun. Přičteme-li k tomu dřívější akviziční plány, armáda utratí do roku 2025 za zbraně přes 110 miliard korun. Bude se také muset rozhodnout, zda bude pokračovat v tendru na nákup BVP, teď už asi kvůli inflaci podstatně dražších.

Nelze v této souvislosti nezmínit, že tolik v Česku kritizovaná Orbánova maďarská vláda se už před dvěma roky dokázala politicky rozhodnout a nakoupila 218 nových BVP Lynx za více než 2 miliardy eur od německého výrobce Rheinmetall. Většina z nich se bude vyrábět na maďarském území.

Mít kapacity obranného průmyslu doma je v současnosti strategickou předností. Souvisí to i s překonáním slabin globalizace a přechodu, kde to je možné, na lokální úroveň výroby. Česko jí má: pokud chce armáda o desítky navýšit počty obrněnců Pandur a Titus nebude problém je vyrobit v kopřivnické Tatře, která je součástí konsorcia CSG.

Vláda zároveň hledá i další bezpečnostní pojistky. Naznačuje to vyhlášení Černochové, že chce v rámci bilaterální schůzky s americkým ministrem obrany Austinem otevřít i otázku americké vojenské základny na českém území. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka už řekl, že by mohla být v Mošnově nebo v Přerově.

Otázku základny ovšem neotevírá americká, nýbrž česká strana. Jedná se tak jen o politický nápad nebo už existuje nějaký koncept ve kterém se kalkuluje i se spolufinancováním výstavby a provozu základny? Byly třeba analyzovány polské nebo maďarské zkušenosti?

A samozřejmě je nutné brát v potaz, že je to citlivé i politicky. Stačí vzpomenout dění kolem plánované výstavby amerického radaru v Brdech před třinácti lety, a to i přes to, že dnes došlo k radikální změně bezpečnostní situace.

Miloš Balabán, Právo