Sankce Rusko poškozují, ale zaskakuje Čína

Ruská válka proti Ukrajině spustila vlnu ekonomických sankcí, kterými chtěl Západ přinutit Rusko ke změně jeho politiky. Po deseti měsících války je čas zhodnotit jejich účinnost.

Prezident Americké rady pro zahraniční vztahy Richard Haass konstatuje, že sankce nesplnily očekávání a dodává, že ani ruská brutální a flagrantní agrese proti Ukrajině nedokázala přesvědčit většinu světových vlád, aby Rusko diplomaticky nebo ekonomicky izolovaly. A přestože sankce vedené Západem mohou podkopat ruskou ekonomiku, ani zdaleka nepřesvědčily Putina, aby svou politiku změnil a válku zastavil.

Čína a Indie se k sankcím nepřipojily. Nyní profitují z výhodných cen ropy a plynu odebíraných z Ruska. Prohlubuje se spolupráce mezi Ruskem a státy Perského zálivu v čele se Saudskou Arábií. Pragmaticky postupuje i Turecko navzdory svému členství v NATO.

Rusko se odklání od dolaru v zahraničním obchodě a víc používá čínský juan. Posiluje to roli čínské měny, což je dlouhodobý směr čínské ekonomické politiky.

Ruskou ekonomiku ovšem sankce poškozují. Západ jí odřízl od importu klíčových technologií, což je pro ruský průmysl časem vážný problém. Ekonomika zpomaluje, letos a příští rok má HDP klesnout o 4 procenta. Rusko to podle Adama Toozeho ve Foreign Policy neochromí zcela a válku nezastaví, nicméně pro zahraniční investoři je to riziková země. Otázkou samozřejmě je, zda ti nezápadní, především čínští, mohou časem zaplnit ruský trh.

Evropa se odřezává od ruských energií. Tady je potřeba si nalít čistého vína:

není to jednoduché a už to bolí. Náhrada v podobě zkapalněného plynu je předražená a z hlediska ochrany klimatu nepříliš šetrná alternativa k plynu z potrubí.

Před ruskou invazí byl LNG 4-5krát dražší a od začátku války se jeho cena více než zdvojnásobila. Pokud stojí plyn čtrnáctkrát víc než před dvěma roky roztáčí se inflační spirála a hrozí i destabilizace finančních trhů eurozóny. A to ve chvíli, kdy je evropská ekonomika na hraně recese a prudce rostou ceny a životní náklady.

Může to mít i svoje politické následky v podobě nárůstu nespokojenosti občanů a volby politických sil a hnutí, které mohou vyznávat i principy "neliberální demokracie". Signály už v Evropě máme. Prosazuje se heslo "národní zájem na prvním místě", což na jedné straně ukazuje Maďarsko svojí snahou zajistit si z Ruska stabilní dodávky plynu a ropy a na straně druhé Německo obří podporou - zastropováním cen plynu pro firmy - za 200 miliard eur do března příštího roku.

Sankční vlna ukázala Evropské unii, jak úzce jsou propojeny hospodářské a obchodní vztahy se zahraničně-politickými a bezpečnostními aspekty. Dopady jsou vážné: ohrožení vlastní konkurenceschopnosti a globálních pozic. Nejen v Bruselu o tom musí přemýšlet. I kvůli tomu, že příště může být na tapetě Čína. A to je mnohem větší sousto než Rusko.

Miloš Balabán, Právo