Schengen se rozšířil, i tak je jeho budoucnost zamlžená

Před Vánoci v roce 2007 zažilo Česko velkou slávu. Vstoupilo s dalšími devíti členskými zeměmi Evropské unie do Schengenského prostoru. Bylo to vnímáno jako definitivní potvrzení našeho návratu do Evropy. Od čtvrtka může slavit i Rumunsko a Bulharsko, které se k Schengenu připojí 1. ledna 2025. Musely ale na to čekat dlouhých sedmnáct let od vstupu do elitního evropského klubu.

Kritéria stanovené Evropskou unií přitom splňovaly již od roku 2011, nicméně především Rakousko a Nizozemí měly vůči vstupu obou zemí výhrady. Nebyly přesvědčeny o tom, že jsou schopny zajistit své hranice tak, aby bránily zvýšenému pohybu nelegálních migrantů z Řecka a Turecka. V Sofii a Bukurešti kvůli tomu panovalo nemalé rozhořčení. Došlo i na diplomatickou roztržku – Rumunsko na protest proti vetu Rakouska ohledně vstupu do Schengenu odvolalo svého velvyslance z Vídně a pohrozilo ukončením společného projektu na těžbu plynu v Černém moři. ¨

To je tedy teď minulostí a v Schengenu už máme 29 zemí. Neznamená to ovšem, že automaticky mizí otázky nad jeho celkovým fungováním.

Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner několikrát za poslední dva roky prohlásil schengenský prostor za "mrtvý". Trochu přehání, nicméně množí se znepokojivé signály o jeho efektivitě. Stále více zemí zavádí hraniční kontroly kvůli nezvládanému nárustu nelegálních migrantů, což je odraz děravé vnější hranice Unie. Německo obnovilo kontroly na celé své pozemní hranici, Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová prohlásila, že tento krok má nejen omezit migraci, ale též chránit zemi před akutním nebezpečím, které představuje islamistický terorismus a závažná trestná činnost.

Profesor evropského práva Alberto Alemano z Evropské vysoké obchodní školy v Paříži sice uvedl, že dočasné německé kontroly "představují zjevně nepřiměřené porušení principu volného pohybu v evropském prostoru", jenže podobně postupují i další země. Dánsko přitvrdilo kontroly i s odkazem na teroristické hrozby kvůli válce v Gaze. Na ně se odvolává i Francie. Itálie, Norsko, Švédsko, Slovinsko a Finsko zpřísnění hraničních kontrol taktéž odůvodňují Gazou. Argumentuje se i válkou na Ukrajině nebo hrozbou organizovaného zločinu z Balkánu. Otazník teď visí nad tím, zda další kolo syrského dramatu nemůže přinést opakování uprchlické vlny z roku 2015.

Budoucnost Schengenu je tak navzdory jeho rozšíření stále poněkud zamlžená, i když jedna zpráva může potěšit: Bulharsku se teď uvolní ruce se střežením hranice s Rumunskem a Řeckem, aby se mohlo soustředit na ostrahu hranic s Tureckem, Srbskem a Severní Makedonií. Pro budoucnost Schengenu to má velký význam.

Miloš Balabán, Právo