Setkání nejbohatších ve stínu Trumpa

Brazílské Rio de Janeiro má za sebou další setkání nejsilnějších ekonomik světa – zemí sdružených v G20. Pro amerického prezidenta Joea Bidena představovala akce loučení s globální politikou, příště už bude sedět u stolu s dalšími světovými lídry opět Donald Trump.

Členové dvacítky si tak museli být v Riu vědomi toho, že debata o otázkách globální bezpečnosti, mezinárodním obchodu nebo klimatických změnách narážela na nejistotu jaká bude příští americká politika. Signály z Washingtonu jsou rozporuplné: Trump už avizoval záměr znovu odstoupit od pařížské klimatické dohody a podle všeho je připraven uplatnit cla v obchodu s Čínou i Evropou.

V Riu se také vyjevily dopady Trumpem ohlašovaného "nového" přístupu k ruské válce proti Ukrajině. Představitelé Západu se sice pokusili do závěrečné deklarace prosadit tvrdší kritiku Kremlu, nicméně Čína, Indie a další země globálního jihu záměr zablokovaly. Nakonec se v deklaraci objevily jen obecné formulace o "negativních důsledcích konfliktu a lidského utrpení" a o podpoře iniciativ na "podporu komplexního, spravedlivého a trvalého míru". Jeden nejmenovaný západní diplomat k tomu podle listu Financial Times poznamenal, že pokud by Západ trval na ostřejších protiruských formulacích, hrozilo, že žádná deklarace přijata nebude. V této souvislosti je asi pochopitelné proč na summit nedostal pozvánku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I přes snahy o rétorické odsuzování Ruska je třeba zároveň pozorně sledovat i změny v přístupu k němu. Těsně před schůzkou volal ruskému prezidentovi Putinovi německý kancléř Olaf Scholz a v Riu se pak podle agentury Bloomberg setkal francouzský prezident Emmanuel Macron s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Zdá se tedy, že diplomatické kanály se začínají pod vlivem zpráv z Washingtonu žhavit i v Evropě…

Ani tato témata ale nakonec úplně nezastínila jinou agendu skupiny. Brazilskému prezidentovi Lulovi da Silvovi se podařilo prosadit vznik globální aliance proti hladu a chudobě do které se má zapojit 81 zemí a 26 mezinárodních organizací. Růst mezinárodního napětí by určitě neměl odsunout do pozadí fakt, že podle údajů OSN trpí nyní na planetě podvýživou 733 milionů lidí. A Silva zdůraznil, že je to nepřijatelné ve světě, který ročně produkuje 6 miliard tun potravin a vydává na zbrojení 2,4 bilionu dolarů.

Snahy o přenastavení priorit v globální politice sílí a v příštích letech se mohou stát novou třecí plochou mezi Západem a zeměmi globálního jihu, jejichž význam roste.

Miloš Balabán, Právo