Silnou kartou Číny jsou vzácné kovy

Zostření protiruských sankcí kvůli neochotě Ruska přijmout příměří na ukrajinské frontě schválené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a americko-čínská obchodní válka zesilují geopolitickou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu.

Trump vytáhl proti Rusku těžký kalibr v podobě sankcí proti dvěma klíčovým ropným společnostem Rosněft a Lukoil. Podle údajů ruského ministerstva financí tvoří příjmy z prodeje ropy a zemního plynu přibližně čtvrtinu federálního rozpočtu, takže jakýkoli výrazný pokles exportu a příjmů by měl na rozpočet značný dopad. Úspěch sankcí bude ale podle listu The Wall Street Journal záviset na třech faktorech. na tom, jak dobře budou vymáhány, na reakci hlavních trhů v Indii a Číně a na tom, zda Moskva dokáže opatření obejít.

Chleba se může nejvíc lámat v Číně. Zdejší komerční i státní rafinérie asi doufají, že mají možnost ignorovat hrozby USA. Čína totiž nakupuje určité množství ruské ropy přímo přes ropovod v rámci dlouhodobých dodavatelských smluv, jejichž objemy je obtížnější sledovat než námořní dodávky. Podstatné také je, že říše středu vnímá Rusko jako svůj surovinový týl v soupeření s USA.

Zajímavé je, že Trump po čtvrtečním setkání se Si Ťin-pchingem v Koreji smířlivě konstatoval, že Čína ruskou ropu, kupuje už dlouho, protože hodně pokrývá její spotřebu.

Možná si vyhodnotil, že nátlak na Čínu, aby ruskou ropu neodebírala by mohl mít za následek zvýšení její ceny na světových trzích. A to by mohlo vést ke zvýšení inflace v USA.

Zároveň není radno spoléhat na to, že ruský prezident Vladimír Putin pod ekonomickým nátlakem okamžitě přistoupí na nějaké dohody o ukončení války, protože jeho cíle daleko přesahují rámec ekonomické logiky.

USA musí zároveň brát v potaz co může znamenat globální dominance Číny na trhu kovů vzácných zemin. Jednoznačně podcenily jejich strategický význam. Američané si uvědomili co by mohlo přinést pozastavení vývozu tohoto citlivého artiklu v odpovědi na americké obchodní restrikce vůči Číně. Bez něho je ohrožena výroba čipů, mobilů, automobilů i sofistikovaných zbraní, jako je třeba stíhačka F-35. A evropská "zelená transformace" je výrazně závislá na čínských technologiích.

Kovy vzácných zemin se staly silnou kartou Pekingu v globálním soupeření mocností. Stejně jako závislost USA a Evropy na dodávkách klíčových chemikálií v široce používaných farmaceutických produktech – včetně antibiotik a léků na srdeční problémy, rakovinu a alergie. Analýza neziskové organizace US Pharmacopeia uvádí, že Čína je jejich jediným dodavatelem a v USA na nich závisí výroba 700 léků.

Americký zahraničně politický expert Hal Brands napsal v reakci na současné dění, že žijeme v době, kdy zlovolný ekonomický nátlak, s vážnými důsledky pro národní bezpečnost je obousměrnou ulicí. A Západ musí vzít opět na vědomí, že jeho sankční politika může narazit na měnící se globální ekonomické reálie.

Možná i to je v pozadí toho, že napětí v ekonomických vztazích mezi USA a Čínou po schůzce Trump - Si poněkud opadlo. I když je možná otázkou na jak dlouho.

Miloš Balabán, Právo