Složité tango amerického orla s čínskou pandou

V rozmezí pouhých čtyř měsíců se uskutečnil ve Washingtonu další summit prezidentů Spojených států a Číny Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Čínskému lídrovi se dostalo pompézního uvítání, které symbolicky podtrhlo význam nejdůležitějšího bilaterálního vztahu v současném světě. Po celou dobu návštěvy se pak nešetřilo vzájemným ujišťováním o přátelských vztazích dvou nejmocnějších mužů planety.

Co je ale dnes pro vzájemné vztahy obou mocností nejvíce určující?

Ještě v roce 2017 musel být Si na první schůzce s Trumpem v jeho floridské rezidenci Mar- a -Lago opatrný: říše středu byla tehdy více zranitelná proti americkým embargům na pokročilé technologie i obchodní cla.

I po svém druhém nástupu do Bílého domu v lednu 2025 zamířil Trump na Čínu "ekonomickou bazuku" v podobě extrémně vysokých cel a vývozních omezení u mikročipů, jenže odveta Pekingu USA už zabolela.

Zavedl reciproční cla a omezil vývoz klíčových nerostných surovin bez kterých se dnes nevyrobí chytré telefony, auta ani sofistikované zbraně. Nakonec musel Trump od otevřené obchodní války ustoupit.

USA mají před sebou soupeře, který je těžkou technologickou vahou ve vývoji umělé inteligence, robotice, kosmickém programu nebo obnovitelných zdrojích energie. A už se nedá nijak obejít.

Washington vidí v Číně svého nejdůležitějšího vyzyvatele a geopolitického soupeře, zároveň ale ví, že míra vzájemné ekonomické závislosti je mimořádná. Obchodní vztahy jsou ovšem nadále komplikované, ve vzduchu pořád visí možnost vyšších cel. Obě strany zatím jen o dva měsíce prodloužily "obchodní příměří", jež mělo vypršet 10. listopadu.

O ekonomické atraktivitě Číny nicméně vypovídá účast amerických technologických hvězd na čtvrteční státní večeři na Siovu počest v Bílém domě. Byli zde generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang, generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg, předseda společnosti Apple Tim Cook, generální ředitel společností SpaceX a Tesla Elon Musk a generální ředitel společností OpenAI Sam Altman.

Není ale pochyb, že mezi oběma mocnostmi probíhá závod o to, kdo bude dominantní v oblasti umělé inteligence. Proto USA zavedly přísné kontroly vývozu mikročipů, polovodičů, softwaru a zařízení pro výrobu čipů ve snaze zpomalit rozvoj Číny. Tady se bude nejvíce lámat chleba ve vzájemných vztazích.

Američané si přesto uvědomují, že i závod by měl mít nějaká pravidla. Svědčí o tom návrh na vytvoření mechanismu, kterým by se obě země upozorňovaly na závažné incidenty spojené s umělou inteligencí, které by mohly ohrozit národní bezpečnost. V situaci, kdy obě země v rámci soutěže o technologické prvenství v oblasti AI překračují novou technologickou hranici je nový "červený telefon" určitě potřebný.

A Si též vyzval k tomu, aby armády obou zemí "udržovaly pravidelný dialog a zlepšovaly mechanismy krizové komunikace a prevence."

I to je možné zasadit do rámce zajištování "konstruktivní strategické stability", na čemž se obě strany dohodly během květnového setkání v Pekingu.

Během jednání ale nedošlo k průlomu na "íránské frontě" – Čína nadále odmítá připojit se k izolaci Teheránu a Si Ťin-pching jen zopakoval podporu mírových jednání. Trump si od něj zároveň vyslechl, aby se postavil proti nezávislosti Tchaj-wanu a řešil tuto otázku "rozvážně". Zatím platí odložení zbrojního balíčku pro Tchaj-pej v hodnotě 14 miliard dolarů – Trump prodej zbraní označil za "velmi dobrý argument při vyjednávání" s Čínou.

Sečteno a podtrženo: ostražitý vzájemný dialog obou mocností pokračuje. Přispět k němu může i ohlášené zapůjčení dvou pand do zoologické zahrady v Atlantě.

Miloš Balabán, MF Dnes