Svět už přestává hrát podle západních not
Ekonom banky Goldman Sachs Jim O'Neill mohl v roce 2001 těžko předvídat, že jím použitá zkratka BRIC - označení pro Brazílii, Rusko, Indii a Čínu, které tehdy považoval za nové stavební kameny globální ekonomiky, se stane inspirací pro vytvoření stejnojmenného uskupení s ambicí výrazně ovlivňovat politický a ekonomický vývoj ve světě. Západní analytici mu v době jeho vzniku před 15 lety věštili brzký konec. Mýlili se.
Dnes už s Jižní Afrikou, Egyptem, Etiopií, Íránem a Spojenými arabskými emiráty reprezentuje 9 zemí na které připadá 45 procent světové populace a téměř 37 procent globálního HDP. Což už je víc, než kolik vyprodukuje klub nejvyspělejších západních ekonomik sdružených v G7, jehož podíl je třetinový.
V pořadí už 16. summit BRICS, který právě proběhl v ruské Kazani byl nejen propagandistickým triumfem ruského prezidenta Vladimíra Putina, ale i potvrzením zájmu dalších zemí o vstup do uskupení. Má jich být až třicet. Mezi nimi jsou další asijský tygr Indonésie nebo Turecko. To podle německého listu Handelsblatt vidí v BRICS platformu, která bude utvářet světovou budoucnost. Hlavním motorem uskupení je přitom nesporně Čína, jež se na ekonomice sdružení podílí 60 procenty.
Nejedná se sice o stejnorodou skupinu, každý z členů má své vlastní politické zájmy navíc jsou od sebe geograficky vzdáleni, jeden společný jmenovatel ovšem mají. Snahu najít alternativu k současnému světovému řádu pod vedením USA.
Paradoxně k tomu přispěla i ruská válka proti Ukrajině. Členové BRICS nerespektovaly politiku sankcí a izolace Ruska nastolenou Spojenými státy a Evropskou unií. K invazi zaujaly "neutrální" stanovisko a přišly s vlastními plány "mírového řešení", které jsou v rozporu se západními představami. Čína, Indie a Brazílie a další země globálního jihu zintenzívnily obchodování s Ruskem.
Deklarace právě skončeného summitu kritizuje sankce, protože "mají negativní vliv na světový finanční systém a mezinárodní obchod." Hledání cest, jak snížit závislost na americkém dolaru jako hlavní rezervní měně zrychluje. Proces "dedolarizace" bude jistě obtížným během na delší trať, nicméně Nová rozvojová banka BRICS, která se má stát alternativou Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, je už na světě. Rusko pak navrhuje vytvořit do roka "most BRICS", který by umožnil přeshraniční finanční transakce s pomocí digitálních platforem spravovaných centrálními bankami.
Analýza vlivného amerického Brookingsova institutu lakonicky konstatuje, že Kazaň signalizuje takové změny v globální politice, které by měly Washington znepokojovat.
Miloš Balabán, Právo