Svět vyslovil v OSN Německu nedůvěru. Pro Merze je to další problém

Německo utrpělo minulý týden vážnou zahraničněpolitickou porážku. Valné shromáždění OSN nezvolilo Německo za nestálého člena Rady bezpečnosti v letech 2027-28. Od členských států OSN dostalo pouze 104 hlasů, což je výrazně méně než požadovaných 127 hlasů. Naopak uspělo Rakousko se 131 hlasy a Portugalsko se 127 hlasy.

Pro druhého největšího přispěvatele do rozpočtu OSN je to studená sprcha, Berlín si byl jist, že se zvolením půjde vše hladce. Byl to omyl. A hořkost porážky byla ještě znásobena tím, že jí musela ohlašovat Annalena Baerbocková, předsedkyně Valného shromáždění OSN a bývalá německá ministryně zahraničí…

Svět vyslovil Německu nedůvěru, napsal v komentáři list Süddeutsche Zeitung. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung německá kandidatura skončila "naprostým fiaskem" a deník Tagesspiegel mluví o "diplomatické katastrofě".

Co ale bylo příčinou porážky nejsilnější evropské mocnosti? Ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že kandidatura do Rady bezpečnosti byla ohlášená pozdě. Německo tak učinilo až v roce 2019, kdežto Rakousko už před patnácti lety a Portugalsko v roce 2013. Byl tak menší čas pro získávání globální podpory. Poukázal též na to, že proti volbě Německa lobbovalo Rusko, které ho nyní považuje kvůli podpoře Ukrajiny za nepřítele.

Klíčový důvod ovšem leží jinde. Berlín prostě nebyl schopen dobře manévrovat v rozbouřených geopolitických vodách posledních let. Profesor Hajo Funke ze svobodné univerzity v Berlíně tvrdí, že výsledek odráží nespokojenost s berlínským přístupem k mezinárodním konfliktům. Na jedné straně důsledně kritizuje ruskou válku proti Ukrajině jako porušení mezinárodního práva, na straně druhé je ale velmi zdrženlivé k izraelské politice v Gaze i k americko-izraelské operaci proti Íránu, což též není s mezinárodním právem v souladu. A tyto "dvojí metry" vadí řadě rozvojových a rozvíjejících se zemí, které se dnes označují za "globální jih". Jejich hlasy pak rozhodly, že Německo dostalo stopku.

Soupeři Německa si v tomto ohledu počínali mnohem zručněji – Portugalsko poukazovalo před volbou na svůj kritický postoj k Izraeli a Rakousko zdůrazňovalo svou důslednou neutralitu.

Zajímavé přitom je, že kritika "dvojích metrů" zazněla i od koaličního partnera CDU ve vládě – sociálních demokratů. Kritická byla pochopitelně i Alternativa pro Německo - její spolupředsedkyně Alice Weidelová považuje výsledek hlasování za potvrzení "narativu národního úpadku".

V každém případě newyorský neúspěch představuje další vážný problém pro kancléře Friedricha Merze s nímž je po třinácti měsících v úřadu spokojeno pouhých šestnáct procent voličů hlavně kvůli vážným ekonomickým problémům. Podkopává to i jeho zahraničněpolitickou autoritu v momentu, kdy má ambici být významným hlasem Evropy v rozkolísaném světě.

Miloš Balabán, Lidovky.cz