Svět zasahuje klimatické UFO. V kombinaci s energetickou a ekonomickou krizí nic moc

Evropa, včetně Česka, zažívá rekordní vedra velmi neobvyklá pro květen. Teplotní rekordy hlásí Francie, Itálie, Španělsko a také Británie. V Londýně dosáhla v pondělí teplota neuvěřitelných 35 stupňů Celsia a britská metropole zažila i první letošní tropickou noc.

Vedro se stalo celonárodní událostí, dostalo se i do hlavních titulků britských médií. Byly doprovázeny fotografiemi s neuvěřitelně přeplněnými mořskými plážemi na jihu Anglie.

Britský výbor pro změnu klimatu přitom už minulý týden uvedl ve zprávě pro vládu, že země "není stavěna na to, aby zvládla takové horko a jeho všudypřítomné důsledky".

Co je v pozadí takového extrémního počasí? Evropa se v současné době "potýká s mohutnou tepelnou kupolí, což je trvalý systém vysokého tlaku, který funguje jako poklice na hrnci, zachycuje horký vzduch a tlačí ho dolů. Může na místě zůstat dny nebo dokonce týdny a jedná se o meteorologický jev, jehož pravděpodobnost a intenzita jsou v důsledku klimatických změn způsobených člověkem ještě větší.

Francouzský klimatolog Christoph Cassou z pařížské École Normale Supérieure uvedl, že se jedná o bezprecedentní událost v měřítku tisíciletí, přičemž pravděpodobnost, že se v tomto ročním období vyskytne je zhruba jedna ku tisíci ve srovnání s klimatem z let 1979 až 2025. Přitom v předindustriálním klimatu, než lidské aktivity způsobily oteplování, by to bylo prakticky nemožné. Cassou to pojmenoval jako "klimatické UFO" nebo jako "černou labuť", nepředvídatelnou a nečekanou událost s globálním dopadem.

Globální meteorologické mapy překreslují i opakující se klimatické cykly v tropickém Tichém oceánu pojmenované jako El Niňo a La Niňa, v překladu "chlapec" a "dívka", které se vyskytují každých několik let. Uvolňují totiž obrovské množství tepla uloženého v oceánu zpět do atmosféry, čímž se zvyšují globální průměrné teploty.

Přináší to záplavy i sucha do různých částí Afriky, zimní bouře na západní pobřeží Spojených států i větší extrémní teploty po celém světě. Klimatologové předvídají, že teplotní rekordy budou dále padat jak letos, tak příští rok.

Extrémní horko a s tím spojené sucho může negativně ovlivnit i zemědělskou produkci a výrobu potravin v globálním měřítku. Za zaznamenání stojí, že Indie kvůli tomu zakázala v polovině května na čtyři měsíce veškerý vývoz cukru, jehož je druhým největším globálním producentem.

Dá se čekat, že politika "držme to co máme ve svých rukou" se ještě rozšíří, jak bude mít klimatický kolaps stále větší dopad na globální zemědělství.

A dlužno dodat, že letos nás může navíc čekat kombinace negativních dopadů klimatických změn s energetickou a ekonomickou krizí, jejímž spouštěčem je konflikt v Íránu a nepředvídatelnost vývoje situace v Perském zálivu a Hormuzském průlivu. Není to záviděníhodná perspektiva.¨

Miloš Balabán, LN