Tragédie 11. září zůstává i po čtvrtstoletí varováním

Krásný podzimní den přesně před čtvrtstoletím narušily i v Česku apokalyptické výjevy z New Yorku a Washingtonu, kde letadla unesená teroristy z al-Kajdá postupně narazila do věží Světového obchodního centra a Pentagonu. V přímém přenosu bylo vidět zoufalou snahu tisíců lidí zachránit se z hořícího pekla hořících "dvojčat", která se nakonec zřítila. Útok si vyžádal téměř tři tisíce nevinných obětí.

Jak mohlo k něčemu takovému dojít v nejsilnější světové mocnosti? Odpověď byla až neuvěřitelně jednoduchá: podle oficiální zprávy vyšetřovací komise k událostem 11. září zpravodajské služby fatálně selhaly v analytické představivosti a sdílení klíčových informací.

Přitom 11. září předcházely varovné signály: teroristické útoky na americké ambasády v keňském Nairobi a tanzanském Dar-es-Salaamu v srpnu 1998 se stovkami obětí.

Podle filozofa Václava Bělohradského bylo 11. září ale i plodem "toxických trosek studené války."

Vždyť al-Kajdá se fakticky zrodila po porážce Sovětů v Afghánistánu koncem osmdesátých let dvacátého století, k níž přispěly protisovětští mudžahedínové podporovaní Západem. Jenže ti se po tomto vítězství obrátili v čele s Usámou bin Ládinem proti němu, neboť ho považovali za "bezbožný".

USA tak musely brzy po 11. září s podporou OSN udeřit na teroristickou základnu al-Kajdá v Afghánistánu, která byla pod ochranou vládnoucího Tálibánu. Podařilo se ho svrhnout a zredukovat teroristickou hrozbu, i když Usáma bin Ládin byl zlikvidován až v roce 2011 v Pákistánu.

Washington se ale dopustil strategické chyby vyhlášením "globální války proti terorismu", která měla demokratizovat Blízký východ.

Klíčem k tomu byl útok na Irák. Jenže sázka jen na použití síly nevyšla. Nakonec vše skončilo destabilizací celého regionu.

al-Kajdá vystřídal Islámský stát a spustily se uprchlické vlny do Evropy. Pokus o demokratickou přeměnu Afghánistánu po 20 letech ztroskotal. V roce 2021 se z něj museli Američané se spojenci stáhnout a opět předat moc Tálibánu.

Evropa si prošla vlnou teroristických útoků s mnoha oběťmi v Madridu, Londýně, Paříží, Nice, Bruselu a v Berlíně. Dnes jsou časté i individuální útoky islamistů v celé západní Evropě, což přispívá k vnitropolitické nestabilitě.

A 11. září také proměnilo bezpečnostní prostředí: občané se musí podrobovat většímu bezpečnostním omezením. Boj bezpečnostních složek s islamistickými radikály působícími i v kyberprostoru je nekončící příběh. Navíc nové technologie – drony jsou ukázkový příklad – teroristickou hrozbu znásobují.

A války na Ukrajině a v Iránu přispívají k novému znejistění světa a vytvářejí živnou půdu i pro další teroristické akce.

USA ani Evropa nemohou být v klidu. Bezpečnostní šoky ani čtvrtstoletí po 11. září nelze vyloučit.

Miloš Balabán, Právo