Transatlantické rozepře sílí, krizové summity Evropské unie se stávají normou
Když se minulý čtvrtek a pátek sešli lídři Evropské unie na neformálním summitu na Kypru jediným důvodem k radosti byl pro většinu z nich politický konec maďarského premiéra Viktora Orbána. Jinak se ale opět museli věnovat další vážné krizi, tentokrát válce v Íránu, což zastínilo i debatu o novém rozpočtu Unie.
Účet za válku, která podle mnoha evropských politiků "není jejich válkou" bude vysoký. Zatím podle sdělení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musela Unie už vynaložit o 22 miliard eur (přibližně 536 miliard korun) více na nákupy ropy vzhledem k její rostoucí ceně.
A druhý den summitu přidělal Evropanům vrásky další záměr Trumpovy administrativy: podle uniklého mailu z Pentagonu se chystá trestat spojence z NATO za jejich odmítnutí podpořit USA v íránské operaci. Španělsko se ocitlo první na ráně – USA by prý mohly usilovat o pozastavení jeho členství, protože premiér Pedro Sánchez zakázal Američanům využívat jejich vojenské základny k útokům na Írán a označil tuto operaci za porušení mezinárodního práva.
Varovný prst byl pozvednut i vůči "zvláštnímu spojenci" – Velké Británii. Pozice premiéra Keira Starmera, že větší zapojení do íránské války a americká blokáda íránských přístavů není v britském zájmu má vést Američany k přezkoumání nároku Británie na Faklandské ostrovy o něž vedla před 44 lety válku s Argentinou.
Washingtonu tak vůči NATO a jeho členům každý měsíc přitvrzuje. V lednu Trump hrozil anexí Grónska, a i když se situaci podařilo částečně uklidnit mezi dánskými politiky stále panuje přesvědčení, že tato kauza není úplně uzavřena. Pak jsme o alianci slyšeli, že je "papírový tygr" a že jí vždy považoval za "jednosměrnou ulici".
Washington neváhá uštědřit lekci i vzornému spojenci. Estonsku sousedícímu s Ruskem kvůli válce s Íránem pozastavil dodávku šesti jednotek raketometů HIMARS zakoupených od americké vlády. Nemůže se nakonec pozastavování amerických zbrojních dodávek Evropanům kvůli pohlcení íránskou válkou opakovat?
Na Kypru proto byla překvapivě nastolena otázka, zda se členové EU mohou spolehnout na článek 42.7. Smlouvy EU, která zavazuje členské země k vzájemné pomoci v případě ozbrojené agrese či teroristického útoku. V pozadí jsou obavy o funkčnost článku 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné pomoci kvůli Trumpově politice.
Nicméně podle Leyenové není jasné, co se stane a co kdo udělá, pokud k aktivaci článku 42.7. dojde. Ministři zahraničí jí tedy v příštích týdnech otestují na "politickém cvičení".
Vypadá to ale, že jejich četnost bude i kvůli dalším transatlantickým rozepřím narůstat. A možná se krizové summity EU stanou v příštích měsících a letech novým normálem.
Miloš Balabán, Lidovky.cz