Tři roky po masakru je Izrael oslabený

Dnes uplynuly tři roky od brutálního teroristického útoku palestinského Hamásu proti Izraeli. 7. října 2023 bylo v domech poblíž Pásma Gazy, protileteckých krytech, na festivalu Nova a na vojenských základnách zavražděno přibližně 1200 lidí, zatímco 251 bylo uneseno do Pásma Gazy. Jedná se o největší masakr Židů od dob holocaustu.

7. říjen způsobil izraelské společnosti velké trauma. Je znásobeno i tím, že došlo k vážnému podcenění možnosti rozsáhlého teroristického útoku z Gazy premiérem Benjaminem Netanjahuem. Premiéra osobně varovali šéf egyptské rozvědky Abbás Kamel nebo prezident Spojených arabských emirátů Muhammad ibn Zájid.

Netanjahu to označil za lži, jenže se brání vytvoření nezávislé státní vyšetřovací komise, která by události prošetřila. Nadcházející parlamentní volby 27. října tak budou referendem o politickém osudu nejdéle sloužícího izraelského premiéra.

Izrael ale musel na barbarský útok reagovat, a proto jeho armáda zahájila rozsáhlou protiteroristickou operaci proti Hamásu v Gaze. Cílem byla jeho likvidace. Výsledky jsou rozporuplné.

Plánovači masakru byli eliminováni, většina raketového arzenálu zničena a schopnost organizace provádět rozsáhlé invaze podkopána. Cena za to je ale příliš vysoká.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy uvádí přes 73 tisíc mrtvých civilistů; zničeno bylo 80 procent všech staveb a vysídleno více než 1,9 milionu lidí, 1,2 milionu nyní žije ve stanech s omezeným přístupem k vodě a hygienickým službám.

K totální porážce Hamásu nedošlo. Před rokem se sice podařilo pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout příměří, které zastavilo nejprudší boje. Dnes se v Pásmu Gazy vede válka "nízké intenzity". Izraelská armáda kontroluje dvě třetiny území Pásma, třetina je pod kontrolou Hamásu.

Nebyla naplněna dohoda o odzbrojení: Hamás požaduje předběžné stažení vojsk, zatímco Netanjahu prohlašuje, že armáda neustoupí, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen. A plánuje dobytí celé Gazy – konečné rozhodnutí má být učiněno po volbách.

Rekonstrukce Gazy v gesci Trumpovy Rady míru je vzdálenou vizí. Má si vyžádat v příštím desetiletí 71 miliard dolarů, dosud se podařilo vybrat pouze 280 milionů.

Izrael kvůli Gaze čelí rostoucí mezinárodní izolaci, která je Izraelcům vysvětlována jako produkt antisemitských tendencí nebo západní naivity. I když se to někdy blíží realitě, varující je hromadný bojkot letošního projevu Netanjahua na Valném shromáždění OSN ze strany asi 77 zemí, hlavně z globálního jihu.

K fakticky neukončenému tažení proti Hamásu přibylo i selhání snahy o "přetvoření" Blízkého východu s americkou pomocí. Středobodem měla být porážka Íránu. Válka proti němu nicméně uvízla na mrtvém bodě a strategická pozice Izraele je tak tři roky po masakru fakticky oslabená.

Miloš Balabán, Právo