Trump fóru v Davosu: začíná éra reálpolitiky
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu, konkláve politických, byznysových a akademických elit z celého světa, bylo dlouhá léta místem, kde se vzdával hold globalizaci a otevřeným hranicím pro globální obchod. Letošní, 55. fórum ale bylo konfrontováno s tím, jak se od toho odvrací Spojené státy do jejichž čela opět nastoupil Donald Trump.
Známý srbsko-americký ekonom Branko Milanovič v reakci na jeho inaugurační projev přednesený v první den Davosu, prohlásil, že 20. leden 2025 znamená symbolický konec globálního neoliberalismu. Západní elity v čele s Trumpem jsou podle Milanoviče připraveny obejít se bez liberálních dogmat ve prospěch vlastních národních zájmů.
Trump ve čtvrtečním videoprojevu pro účastníky fóra promluvil v tomto duchu: "Vzkaz pro každý podnik na světě je jednoduchý – přijďte a vyrábějte v Americe a my vám dáme jedny z nejnižších daní ze všech světových mocností. Pokud ale produkty u nás nevyrábíte musíte platit cla."
V Davosu paradoxně bránil globalizaci z velkých mocností pouze čínský vicepremiér Ting Süe-siang, který jí popsal jako "nevyhnutelný trend historie", protože protekcionismus je jako "zamknout se do temné místnosti". K diskusím okolo globálního obchodu ovšem kromě končícího německého kancléře Olafa Scholze osobně nedorazil žádný další lídr nejsilnějších západních ekonomik z uskupení G7.
Tradiční davoský přehled globálních rizik, letos upozornil na rostoucí pocit sociální fragmentace v nerovných společnostech, na hrozbu geoekonomické konfrontace v podobě obchodních válek a na šíření dezinformací v důsledku zneužívání umělé inteligence. Prezident Světového ekonomického fóra Borge Brende konstatoval, že po éře liberálního triumfalismu a globalizace, která je nyní na ústupu, nastává "neovladatelná doba bez řádu."
To je velkým rizikem především pro Evropu, která se bude muset vyrovnávat s novou érou tvrdé geostrategické konkurence. Od evropských účastníků v Davosu zaznívaly obavy, že se může dostat do neřešitelné situace kvůli americko-čínským obchodním střetům, což by vedlo k nemalým ekonomickým ztrátám.
Davos navíc ukázal, že Západ postrádá ucelenější strategii k řešení války na Ukrajině,
což se odráží i v protichůdných Trumpových vyjádřeních na adresu Ruska. Studenou sprchou pro Evropany muselo být vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve kterém zapochyboval, že Evropa bude připuštěna Spojenými státy k mírovým rozhovorům. "USA nezajímá, zda je EU i nadále jejich spojencem. Washington nevěří, že Evropa může Americe přinést něco skutečně významného" prohlásil Zelenskyj. Znělo to jako krutý budíček pro evropské lídry na prahu nové éry reálpolitiky.
Miloš Balabán, Právo