Trump s Putinovou naftou zradil Kyjev

Páteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uzavřel dohodu s Moskvou o okamžitých dodávkách nafty na americký a světový trh šokovalo Ukrajinu i Evropu. Protože to oslabuje pozici Ukrajiny ve válce s Ruskem. Rusko by mělo dodat ihned nejméně 300 tisíc tun, dalších 500 tisíc během listopadu a následně další milion.

Byla ale Trumpův tah překvapivý? Ani ne, když vezmeme v potaz jednání šéfa sankčního oddělení amerického ministerstva financí Genea Langa v Moskvě s Rusy v momentu, kdy se v září sešli s ruským prezidentem Vladimírem Putinem Steve Witkoff a Jared Kushner.

Dohoda má pomoci snížit ceny nafty a benzínu v USA, které vystoupaly na historická maxima kvůli nepovedené válce s Íránem. Je to ale reálné? Spojené státy spotřebují denně přibližně 3,6 milionu barelů nafty, takže i kdyby Rusko tento měsíc dodalo slíbených 300 tisíc tun, představuje to zhruba polovinu denní americké spotřeby. Další dodávky z Ruska

nemohou být natolik významné, aby vážně ovlivnily trh.

Pokud Moskva obnoví předválečný export nafty, bude to na něj mít významný dopad a ceny klesnou, Ukrajina ale musí přestat útočit na ruské rafinerie, což Trump po Kyjevu tvrdě vyžaduje.

Prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj "chce světu způsobit problémy" tím, že bude útoky nadále povolovat a dodal, že by Ukrajina měla získat nového vůdce, který "dokáže uzavřít dohodu."

Pentagon dokonce varoval, že pokud Kyjev útoky na rafinerie nepřeruší, nedostane zpravodajské informace a zbraně. Protivzdušná obrana Ukrajiny tak dostala další ránu.

Uzavření dohody o dodávkách nafty přitom nebylo podmíněno tím, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Trumpem ohlášené "energetické příměří" mezi Ruskem a Ukrajinou je zatím jen v jeho hlavě.

Washington tak opět torpéduje politiku Evropy vůči Rusku navíc v situaci, kdy ní sílí politické a ekonomické problémy, o čemž svědčí napjatá situace ve Francii a v Německu. Z Washingtonu zazněl i vzkaz o evropské licoměrnosti: na jedné straně EU kritizuje Trumpa za naftovou dohodu s Ruskem, na straně druhé ale stále od něj bere zkapalněný plyn – letos to bylo rekordních 12,8 milionu tun.

Manévrovací prostor Evropy k další podpoře Kyjeva se zužuje i kvůli hrozící energetické krizi. Aby jí odvrátila musí se spoléhat na Američany, před nimiž počátkem října kapitulovala uvolněním svých naftových rezerv, aby se snížily ceny pohonných hmot.

Také Ukrajina je oslabena válkou a narůstají v ní vnitropolitické tenze.

Trumpovým cílem tak může být donutit Kyjev k ústupkům Rusku a k dosažení mírové dohody za každou cenu i kvůli kongresovým volbám v listopadu. Nejen v Kyjevě, ale i v Evropě by to mohlo vyvolat politické zemětřesení.   

Miloš Balabán, Právo