Trump torpéduje Kyjev i Evropu
Maďarský premiér Viktor Orbán v listu Magyar Nemzet uvedl, že válka na Ukrajině skončí příští rok buď mírovými rozhovory nebo bude jedna z bojujících stran zničena. Není pochyb, že měl na mysli Ukrajinu. O její složité situaci vypovídá i prognóza Mezinárodního měnového fondu, která varuje před dalším rozvratem ukrajinské ekonomiky vlivem války, k čemuž přispívá i vážné poškození ukrajinské energetické sítě ruskými útoky.
Budoucnost Ukrajiny je nyní hlavně v rukou USA a nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. V projevu v arizonském Phoenixu před koncem prohlásil, že je připraven setkat se co nejdříve s ruským prezidentem Vladimírem Putinem s cílem ukončit tuto "hroznou válku". Jde asi o reakci na Putinovo vyjádření, že je připraven k "rozumným kompromisům ve vztazích s Bílým domem."
Trump tak torpéduje kritiku Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica za jejich jednání s Putinem od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i řady evropských politiků. Dostává též Zelenského pod tlak, neboť strategie že se nesmí jednat o Ukrajině bez Ukrajiny může být narušena. Kyjev by ale těžko mohl kritizovat Trumpa za jeho případné jednání s Putinem vzhledem k jeho závislosti na americké pomoci.
Součástí nátlaku je i hrozba republikánů, že po převzetí kontroly nad Kongresem chtějí zahájit vyšetřování demokratů za "rozsáhlou korupci" spojenou s americkou pomocí Ukrajině. Přisadil si i Elon Musk, když v reakci na další balík 2,5 miliardy dolarů finanční pomoci Kyjevu schválené prezidentem Bidenem označil ve své síti X Zelenského za "šampióna všech dob v okrádaní Spojených států".
Pro Kyjev nekyne nic dobrého ani z Trumpových vyjádření, že by USA měly ve svém zájmu převzít kontrolu nad Grónskem nebo Panamským průplavem. New York Times k tomu poznamenal, že Trump "nepovažuje hranice jiných zemí za posvátné" a proto si ani neláme hlavu s odstoupením okupovaných ukrajinských území Rusku. Faktem je, že dosud ani jednou nezmínil, že by ukrajinské hranice měly být obnoveny, čehož se dosud drží NATO i Evropská unie.
Moskva ale zatím představy a návrhy Trumpa k ukončení války odmítá. "Rozumný kompromis" představil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: udržitelné řešení lze dosáhnout pouze v rámci dohod o spolehlivé bezpečnosti a stabilitě v Evropě, které by braly v úvahu zájmy Ruska a legitimní zájmy všech ostatních zemí. To je ovšem především pro Evropany těžko představitelné.
Otázkou zůstává, zda i pro Trumpa, který dal několikrát najevo, že vnímá bezpečnost jako něco, co může být i předmětem "obchodu něco za něco". Na odpověď si počkáme po jeho inauguraci za tři týdny.
Miloš Balabán, Právo