Trump útočí na Německo i celé NATO

Konflikty mezi Donaldem Trumpem a lídry spojeneckých zemí v NATO jsou už běžnou záležitostí. Po sporu o Grónsko se na jejich hlavu sesypala obvinění, že nechali Washington na holičkách ve válce s Íránem, a proto je NATO k ničemu.

Teď má Trump na tapetě německého kancléře Friedriche Merze, který minulé pondělí prohlásil, že Američané nemají v Íránu žádnou strategii a neví, jak válku s ním ukončit, podobně jako v Iráku a Afghánistánu. USA jsou přitom íránským vedením "ponižovány".

Merz, který se dosud snažil udržovat s Trumpem korektní vztahy asi překročil Rubikon. Trump mu totiž vzápětí vyčetl, že neví, o čem mluví a obvinil ho, že odvádí hroznou práci: je neefektivní při ukončování války mezi Ruskem a Ukrajinou a neschopný zvládat domácí problémy s migrací a energetickou politikou. Místo toho torpéduje americkou snahu o odstranění íránské jaderné hrozby.

Bude Trump s Merzem schopen normálně komunikovat na červnovém summitu G7 ve francouzském Evianu nebo pak na summitu NATO v Ankaře? Merze může snad utěšovat, že napjaté vztahy s Trumpem mají i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo kanadský premiér Mark Carney.

Trumpův výpad proti Merzovi doprovází i páteční rozhodnutí Pentagonu o stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Oficiálně to bylo zdůvodněno přezkoumáním americké vojenské přítomnosti v Evropě. Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že stažení bylo předvídatelné. V sobotu ale Trump prohlásil, že stáhne mnohem více než pět tisíc.

Přesto Německo zůstává největší týlovou základnou pro americkou armádu v Evropě pro její operace v Africe a na Blízkém východě. Minulý týden též pobýval ve Washingtonu generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer, který v Pentagonu představil novou vojenskou strategii Berlína – první od druhé světové války, která byla vypracována mimo rámec NATO. Zdá se tedy, že na pracovní úrovni jsou vztahy mezi spojenci stále dobré.

Přesto má načasování oznámení o stažení výbušnou politickou symboliku. Polský premiér Donald Tusk reagoval slovy o hrozbě "rozpadu NATO". Podle něj největší hrozbu nepředstavují vnější nepřátelé, ale rozpad aliance, a proto je nezbytné tento katastrofický trend zvrátit.

Ankarský summit tak může být hodně dramatický. Jednání Trumpa totiž naznačuje, že USA mohou začít postupně usilovat o demontáž starých spojenectví, která od nich vyžadují přílišné náklady a úsilí, což už neodpovídá americkým národním zájmům.

A jen na okraj: spolu se stahováním vojáků Trump oznámil i zvýšení cel na automobily z EU na 25 procent, neboť Unie prý neplní obchodní dohodu.

Nejvíce by to zasáhlo Německo, které do USA vyvezlo předloni 450 tisíc aut.

Miloš Balabán, Právo