Trumpova šoková terapie pro Evropu

Od amerických mezinárodněpolitických expertů už několikrát zaznělo, že polarizace a ochromování americké vnitřní politiky ohrožuje i politiku zahraniční. Teď to vidíme v americkém Kongresu. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů minulou středu opět neschválili balík pomoci pro Ukrajinu za 60 miliard dolarů.

Nepomohlo, že demokraté přistoupili na kompromis a spojili pomoc Ukrajině se zpřísněním americké imigrační politiky, což by se projevilo i zostřeným režimem na hranici mezi Mexikem a USA.

Paradoxem je, že ho republikáni navrhli, teď ovšem senátor Marco Rubio prohlašuje, že nemůže vysvětlovat lidem, "že financujeme Ukrajinu, ale nezabezpečujeme vlastní hranice".

Prezidentské volby mohou způsobit, že zákon o vojenské pomoci Ukrajině Kongresem letos neprojde. Republikánští kongresmani jdou na ruku Donaldovi Trumpovi, který nechce dopustit, aby stávající prezident Joe Biden dosáhl jakéhokoliv úspěchu v domácí i zahraniční politice.

Trump si podle amerických médií nechce nechat "ukrást" téma boje s migrací, které bylo vlajkovou lodí jeho prezidentství. Gideon Rachman ve Financial Times dokonce tvrdí, že může přivítat před volbami i ukrajinskou porážku, což by potvrdilo Bidenovu slabost. Ale už teď je jasné, že republikáni mohou hodit z vnitropolitických důvodů Ukrajinu přes palubu.

Do Bílého domu proto minulý pátek zamířil na bleskovou návštěvu německý kancléř Olaf Scholz. Role se proměnily: po začátku ruské války proti Ukrajině naléhali Američané na Němce, aby dělali více pro podporu Kyjeva. Nyní kancléř apeloval na republikánské kongresmany, aby mu pomoc neblokovali s tím, že Evropa poskytne Ukrajině 51 miliard eur a Německo je připraveno navýšit její zbrojní podporu.

Jenže německý vliv na americkou politiku je omezený a Scholz si musel vyslechnout jen Bidenovu lamentaci, že nepodpora Ukrajiny republikánskými kongresmany se blíží zločinnému zanedbání.

Trump zatím přitvrzuje. Na předvolebním shromáždění v Jižní Karolíně prohlásil, že pokud nebudou země NATO dávat dost na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod vedením Trumpa nepřijdou na pomoc. Evropa je podrobena devět měsíců před americkými prezidentskými volbami Trumpově šokové terapii. Musí začít rychle uvažovat o tom, jak se ve své obraně postaví na vlastní nohy.

V Německu by si ale podle průzkumu Körberovy nadace pouze 38 procent občanů přálo, aby se Německo aktivně podílelo na světovém dění. A Francie, nejsilnější vojenský aktér EU, se drží ve vojenské podpoře Ukrajiny zpátky.

Podle listu Politico tam poslala zbraně jen za půl miliardy eur, zatímco Německo za 17,1 miliardy.  

Miloš Balabán, Právo