Trumpovo dilema: Jak válku v Íránu ukončit s co nejmenšími ztrátami pro USA

18.11.2026

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl v noci na sobotu, že další vojenské kroky vůči Íránu už nejsou nutné, protože ekonomické dopady amerických sankcí a blokády jsou již dostatečně tvrdé. Zároveň zdůraznil, že prezident Trump by to měl jednodušší, kdyby ignoroval hrozbu představovanou íránským jaderným programem "Vyhnul by se nepopulární válce a přenechal tento problém příštímu prezidentovi," řekl šéf americké diplomacie. Podpořil také dřívější Trumpovo hodnocení, že válka s Íránem ve vojenském smyslu již fakticky skončila. Připustil však, že ekonomické dopady tohoto konfliktu, především růst cen pohonných hmot, který ovlivnil i další sektory globální ekonomiky, pocítili i občané USA.

Rubiovo vyjádření tak následovalo poté co Trump na sociální sítě umístil vzkaz, že žádná dohoda s Íránem není potřebná. A 9. listopadu řekl novinářům, že "Írán je vojensky fakticky u konce. Jen to držíme v současném stavu ..."

Couvá tedy Washington z další válečné eskalace a potvrzují se tak předpovědi mnoha expertů a diplomatů, že Trump nakonec vyhlásí "vítězství" a konflikt jakoby uzavře s tím, že má na Írán dostatečné vojenské a ekonomické páky, aby ho neutralizoval?

Bílý dům možná nakonec dospěl k závěru, že dohoda s Íránem by prostě nebyla výhodná, protože by mu umožnila omezit sankční tlak a tím získávat více financí na chod státu a armády, nadále spolurozhodovat o plavbě v Hormuzském průlivu a dost možná si v nějaké podobě udržet i jaderný program.

Íránce teď zřejmě dostatečně omezuje americká námořní blokáda íránských přístavů a námořních tras i navazující sankční ekonomická opatření. Například podle dat amerického centrálního velení (CENTCOM) a organizací sledujících ropné trhy blokáda zabránila vývozu íránské ropy v objemu přes 25 miliard dolarů. Blokují se také pokusy o "partyzánský" vývoz íránské ropy. Ztráta klíčových příjmů z ropy se projevuje v íránské ekonomice rekordní inflací a prudkým oslabením íránského rijálu.

Leccos se ovšem odehrává i v diplomatickém zákulisí. Washington je možná nucen pozorně naslouchat názoru Turecka, Pákistánu a Saudské Arábie – tyto tři země nedávno podepsaly dohodu o vzájemné obraně, čímž výrazně vzrostl jejich regionální vojenský vliv.

Právě vysoce postavení činitelé uvedených zemí se nedávno setkali v Teheránu s íránskými představiteli. Cílem jednání bylo dosáhnout deeskalace konfliktu, protože Íránci dali jasně najevo, že jejich reakce na případné obnovené americké či izraelské údery by byla mnohem ničivější než cokoli, co Blízký východ zažil v uplynulých osmi měsících.

Samozřejmě, že na stole zůstává důležitá otázka, co bude dál s Hormuzským průlivem. Dá se předpokládat, že Washington tuto otázku se svými spojenci, arabskými monarchiemi v Perském zálivu, intenzivně řeší. V této souvislosti je zajímavé co navrhla bývalá náměstkyně amerického ministra obrany pro Blízký východ Dana Stroulová, v eseji pro časopis Foreign Affairs: vytvoření mnohonárodní námořní koalice, která by zajistila průchodnost průlivu. Sestavení takových sil by mohlo být obtížné, ale Stroulová poznamenává, že Írán by si "dobře rozmyslel útok na misi tvořenou námořnictvy desítek zemí, které spolupracují".

Shrnuto, americká "blesková válka" se v případě Íránu nekonala a nyní se po téměř devíti měsících hledá cesta, jak jí zakončit s co nejmenšími ztrátami pro USA. Tento výsledek asi Trump 28. února neočekával…

Miloš Balabán, Lidovky.cz

Share