Ukrajina je v kritickém momentu války

Po "íránské přestávce" došlo k obnovení americké diplomatické aktivity směrem k možnému ukončení války na Ukrajině. V Moskvě jednal šéf CIA John Ratcliffe se šéfy ruských tajných služeb. Následovala nečekaná účast ruského ministra financí Antona Siluanova na jednání ministrů financí G20 v USA. A o víkendu jednali zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner nejprve v Moskvě s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a poté v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kreml k rozhovorům uvedl, že byly "konstruktivní a přínosné" s tím, že Putin a Trump budou udržovat osobní kontakt. Zelenskyj zopakoval tezi, že by se měly obnovit třístranná jednání za účasti Ukrajiny, Ruska a USA a že územní spory lze vyřešit pouze jednáním mezi ním a Putinem. Zároveň ale dodal, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

Je to realistický odhad. Nedostatek střel do systému protivzdušné obrany Patriot činí Ukrajinu mimořádně zranitelnou před ruskými útoky balistickými střelami. Hrozí další devastace ukrajinské kritické infrastruktury. Zelenskému se patrně nepovede, aby pro protivzdušnou obranu získal 300 střel od spojenců před nadcházející zimou. Vždyť Američanům jich zůstala kvůli válce v Íránu pouhá tisícovka.

Ukrajina bude sice dále útočit pomocí dronů na ruské ropné rafinérie, továrny a sklady – počet útoků má podle příkazu Zelenského vzrůst ze tří stovek na tisíc denně – nicméně k fatálnímu oslabení Ruska to asi stačit nebude.

Kyjev zároveň má rozpočtové problémy. Ukrajinská vláda nyní naléhavě usiluje o získání dalších 23 miliard eur z Evropské unie, aby zaplnila mezeru ve vojenském rozpočtu. To ale může uvnitř Unie narazit na odpor i s ohledem na vnitropolitické tenze ve Francii a v Německu, kde roste politická podpora sílících opozičních sil – francouzského Národního sdružení a Alternativy pro Německo. Obě strany další vojenskou podporu Ukrajiny odmítají.

A Trump přichází se šokujícím požadavkem, aby Evropa dodatečně zaplatila za "bezplatnou" vojenskou pomoc Evropě a Ukrajině od prezidenta Joea Bidena, což je přibližně 120 miliard dolarů (2,5 bilionu korun).

Složitá je i situace na ukrajinské politické scéně. Analýza Carnegieho centra pro Rusko a Eurasii přinesla informaci, že šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov vede frakci, která prosazuje urovnání konfliktu, aby nehrozily ještě větší ztráty.

Proti němu ale stojí ti, kteří odmítají jakékoliv ústupky vůči Rusku, neboť to podkope morálku armády a demoralizuje společnost. Tou ale už teď otřásají nekončící korupční skandály v nejvyšších patrech politiky.

Ukrajinská zranitelnost je tak nyní možná nejvyšší od počátku války. A můžeme jen spekulovat, zda Kyjevu mohou pomoci obnovená diplomatická jednání. 

Miloš Balabán, Právo