Ukrajinské naděje naráží na limity evropské reality. Bez rozhovorů s Moskvou to nepůjde
Ukrajinské drony nyní denně útočí na ruskou energetickou a vojenskou infrastrukturu, cílí na Moskvu a Petrohrad. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ztrácí Rusko ve válce iniciativu a zvyšují se šance na dohodu o ukončení bojů. A jeho externí poradce, bývalý dánský premiér a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, prohlásil, že teď je Rusko možné přinutit k míru silou.
Nejsou ale údery dronů spíše jen taktický, nikoliv strategický úspěch? Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro ukrajinská média označil za nesmyslná prohlášení, že Ukrajina obrátila průběh na bojišti. Naopak je podle něj předčasné mluvit o "zlomovém bodě" války.
Určitě to platí v situaci, kdy Rusové podnikají intenzivní raketové útoky na Kyjev a další velká města. Ukrajinská protivzdušná obrana tomu nemůže dostatečně čelit, neboť kvůli konfliktu v Íránu má deficit protiraketových prostředků, především systému Patriot. Američané je teď nedodají, musí hlavně doplňovat svoje zbrojní sklady.
Válka se mění na přetahovanou, kdo více vydrží. Rusko není dost silné na to, aby obsadilo všechna požadovaná území, nekonečná "speciální vojenská operace" není ani ekonomicky, ani vojensky únosná. Přesto je ale na místě opatrnost s tvrzeními, že ruská ekonomika se kvůli válce hroutí a že je mocenská pozice ruského prezidenta Vladimíra Putina podlomena, jak nedávno napsal server Eurointelligence.com.
Ani Ukrajina není dost silná na to, aby získala ztracená území zpět. Únava z války, válečné ztráty, ekonomické problémy i nespokojenost s mírou korupce v nejvyšších mocenských patrech snižují soudržnost a odolnost země. Kuleba proto dokonce tvrdí, že podle něj jsou Ukrajinci připraveni na územní ústupky, aby ukončili válku.
A Evropa? Platí, že Ukrajina má za sebou "evropský týl" bez kterého by nemohla válku ustát. Ale i on má své limity.
EU sice schválila Kyjevu pomoc v objemu 90 miliard eur, otazník se nicméně vznáší nad další finanční podporou. Francie s Německem smetly ze stolu návrh generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, aby členové NATO alokovaly na podporu Ukrajiny ročně 0,25 procent HDP.
Otázkou je, zda je Evropa schopna a ochotna dlouhodobě poskytovat další finanční podporu Ukrajině v řádu desítek miliard eur. V pondělí sice Zelenskému deklarovali v Londýně podporu britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron, jenže všichni tři musí vnímat svou rekordně nízkou podporu veřejnosti kvůli chabým ekonomickým výsledkům vládnutí.
A evropskou ekonomiku mohou navíc čekat i těžké časy kvůli dlouho pokračujícímu americko-íránskému konfliktu jehož konec je zamlžen.
Kyjev nemůže očekávat ani urychlení procesu vstupu do Unie, který má být pro něj silnou bezpečnostní zárukou. Členské státy sice minulý čtvrtek odhlasovaly zahájení rozhovorů o jejím přistoupení, jenže ty mohou trvat hodně dlouho.
Časový horizont nastínil maďarský premiér Péter Magyar, který soudí, že Ukrajině může trvat uzavření všech 33 kapitol o vstupu 10-15 let. Kde ovšem může být Evropa za tak dlouhou dobu ve které nás čekají velké geopolitické otřesy?
Evropa by teď měla mít vzhledem k patové válečné situaci zájem o diplomatické řešení konfliktu a o to, aby v něm hrála podstatnou roli, což si ostatně přeje i Ukrajina. Neobejde se to ale bez rozhovorů s Moskvou – s ní teď mluví pouze Američané.
Co jsme ovšem slyšeli od unijní šéfdiplomatky Kaji Kallasové? Evropská unie nemůže fungovat jako "neutrální prostředník" mezi Ruskem a Ukrajinou, neboť Unie je otevřeně na straně Ukrajiny a hájí své vlastní bezpečnostní zájmy.
K takovému závěru se asi nejvíce hodí postřeh britského týdeníku The Economist, že Evropa postrádá strategii, která by přesáhla prosté přežití Ukrajiny…
Miloš Balabán, Lidovky.cz