V Afghánistánu dostaly USA a NATO hořkou lekci

Před pěti lety se začaly odpočítávat poslední momenty dvacetileté afghánské operace USA a NATO. Z Kábulu, který obsazovaly jednotky Tálibánu, uprchl 15. srpna 2021 afghánský prezident Ašráf Ghání a moc místní vlády podporované Západem se zhroutila.

Nenaplnily se předpoklady, že afghánská armáda vycvičená Američany bude schopna čelit Tálibánu a udržet moc kábulské vlády i po stažení amerických sil, jak předpokládala dohoda mezi americkou vládou a tálibánskými vůdci z katarského Dauhá z roku 2020. Nakonec bylo nutné přepravit do konce srpna z Kábulu v největší nebojové letecké evakuaci v historii více než 123 tisíc osob - vojáků, diplomatů a Afghánců spolupracujících se západními silami.

Nynější český prezident Petr Pavel tehdy v Právu napsal, že afghánské bezpečnostní síly ještě nebyly připraveny na boj s Tálibánem a byly hozeny odchodem USA a NATO do vody příliš brzy. To, že před Tálibánem hromadně kapitulují se stalo pro něj zklamáním.

Jenže Američané už dlouho věděli, že afghánská mise je slepou uličkou. V roce 2019 Úřad Generálního inspektora USA pro obnovu Afghánistánu ve zprávě o situaci v zemi popsal dvě nejslabší místa: nejasný strategický cíl a obrovskou korupci uvnitř afghánské vlády, což torpédovalo výkonnost armády i policie.

Věděl to už prezident George Bush mladší od roku 2005, revizi strategie to ale nepřineslo. "Unášet válkou" se nechal i prezident Barack Obama. Paradoxem je, že stopku afghánské operaci jednáním a dohodou s Tálibánem vystavil ve svém prvním prezidentském období Donald Trump.

Prodlužování operace negativně dopadlo i na celé NATO. Dlouhodobý rozvoj armád byl obětován orientací na jedinou vojenskou misi. Armády, včetně české, se afghanizovaly". S dopady této chybné strategie se vyrovnáváme dodnes.

Účet za "věčnou válku" je varující. USA stála operace biliony dolarů, zahynulo v ní okolo 2400 amerických vojáků a přes 1100 vojáků spojeneckých, včetně 14 českých. Zemřelo přes 47 tisíc afghánských civilistů. 69 tisíc padlých měla afghánská armáda a policie.

Operace opsala i neuvěřitelný kruh. V roce 2001byl Tálibán zbaven moci, kvůli ukrývání teroristů Al Káidy, kteří spáchali teroristický útok na New York a Washington 11. září. O 20 let později se ale vrátil, aby znovu nastolil represivní islamistickou vládu.

Afghánistán je tak příkladem nepromyšleného intervencionismu, který se opakoval i v Iráku. Nevidíme něco podobného i dnes, kdy Trump zahájil válku proti Íránu bez jasného právního základu a definování reálných cílů? Válka, kterou nazval "malým výpadem" trvá už šest měsíců a její konec je v nedohlednu.

Možné selhání v Íránu ale může mít pro USA i Evropu mnohem závažnější geopolitické dopady, než měla nepovedená afghánská mise.

Miloš Balabán, Právo