V nepředstavitelné válce docházejí zbraně
Podle vrchního velitele sil NATO v Evropě generála Christophera Cavoliho rozsah ruské agrese proti Ukrajině "zcela předčil alianční představy." Svědčí o tom i rozsah pomoci, kterou už Evropa napadené zemi poskytla – od loňského února dosáhla 85 miliard eur, z čehož 25 miliard putovalo na podporu ukrajinské armády. Další peníze má pak dostat z padesátitimiliardového balíku, který ale kvůli nesouhlasu Maďarska nebyl na unijním summitu v závěru minulého týdne dosud schválen.
Ukrajina zatím dostala tanky, obrněnce, děla i sofistikované zbraňové systémy. Hlavně na východě Evropy se čistily zbrojní sklady se starší technikou sovětské provenience, z Česka putovaly na Ukrajinu zbraně za 6,2 miliardy korun.
Ukrajinská Pravda ale citovala slova velitele Ukrajinské armády generála Valerije Zalužného, že Kyjev potřebuje na obnovu hranic země dalších 400 miliard dolarů a 17 milionů nábojů. To už je i pro alianci i Unii velké sousto. Obranný průmysl napříč Evropou se ještě nezmátořil z éry "afghanizace" armád, kdy se soudilo, že výroba konvenčních těžkých zbraní je neefektivní. Doplňování zbrojních arzenálů je tak složité.
Francie má méně než 90 těžkých děl, Dánsko nemá těžké dělostřelectvo ani systémy protivzdušné obrany vůbec. Německá armáda má munici na dva dny bojů. A Británie disponuje pouze 150 bojeschopnými tanky, přičemž německý průmysl vyrábí tři tanky měsíčně.
Unie není schopna na Ukrajinu dodat slíbený milion dělostřeleckých granátů, zatím jich tam stihla dopravit pouhou třetinu. Na požadavek rozšiřovat výrobu odpovídají potenciální producenti otázkou, zda pak budou státy chtít odebírat granáty i po skončení války.
Evropa začala pod ruským tlakem války obranný průmysl vice podporovat, proudí do něj miliardy eur. Jenže mnohé banky a investiční společnosti jej považují za "nezelený" a neperspektivní, což omezuje možnosti jeho úvěrování.
A limity plynou i z ekonomických problémů řady evropských zemí, což se týká i té nejdůležitější, Německa. To v roce 2022 ohlásilo, že jednorázově investuje do obrany 100 miliard eur, nicméně výdaje dosáhnou letos pouze tří pětin této částky. Horečně zbrojí snad jen Polsko. Příští rok chce na tento účel vynaložit celá 4 procenta svého hospodářského výkonu (v přepočtu asi 700 miliard korun). Řídí se heslem předsedy nejsilnější strany Právo a spravedlnost Jaroslava Kaczyńského, že je lepší být zadlužený než okupovaný. Jak dlouho je to ovšem ekonomicky udržitelné?
Kvůli posunům v americké vnitřní politice mohou navíc Spojené státy začít vojenskou pomoc Kyjevu tlumit. Bude pak Evropa schopná tento výpadek vykrýt? Možná ano, pokud by přešla na válečnou ekonomiku, jako to udělala Moskva.
Miloš Balabán, Právo