Varovné signály

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová zvedla v pondělním Pávu varovně prst před možnými dopady vyostřených protestů proti očkování a pandemickému zákonu. Nejedná se jen o demonstrace před Poslaneckou sněmovnou se šibenicemi ale i o výhrůžky násilím vůči těm, kteří podporují očkování jako nástroj chránící zdraví jedince i společnosti. Nečinnost vůči těmto protestům by se nemusela vyplatit. Podle Bradáčové máme nástroje, jak nenávistným projevům čelit s tím, že různé projevy názorů při uplatňování svobody slova mají někde svoje limity.

Podceňování skutečně není na místě, protože lze zaznamenat, že radikalizace nabývá i globálních rozměrů. Už na několika místech ve světě protesty proti restrikcím a očkování eskalují a jsou stále agresívnější. Vidíme násilné potyčky s policií i výhrůžky politikům. Přitom dochází i k aktivizaci krajně pravicových uskupení, které cítí v protestech šanci k posílení pozic a zviditelnění.

Napříč Kanadou se šíří tzv. konvoj svobody, který začal před více než týdnem jako demonstrace proti povinnému očkování u řidičů kamionů, kteří přejíždějí hranice s USA. Protesty zasáhly nejen hlavní město Ottawu ale i nejlidnatější Toronto a už se protestuje i proti vládě premiéra Trudeaua. A nad hlavami demonstrantů vlály i vlajky s hákovým křížem a obrázky lynčovaného premiéra. V Ottavě se dokonce podle starosty města Jima Watsona situace vymkla kontrole. Policie je kritizována, že nezasáhla.

Podobné násilné demonstrace proběhly v Austrálii, Německu a Nizozemí. Konvoje se sešikovaly, nebo se k tomu demonstranti chystají ve Francii, Rakousku i Belgii. V globalizovaném světě se mohou nepokoje šířit jako stepní požár. Na Twitteru se už objevila výzva k organizaci podobných konvojů svobody jako v Kanadě v rámci všech 27 členských států EU.

Jisti si nemůžeme být ani ve střední Evropě. Podle Omara Haijawiho Pirchnera, nového šéfa rakouské zpravodajské služby dochází k propojování extremistů z Rakouska, Německa a Švýcarska, aby se zintenzívnily protesty proti zavedení povinného očkování v Rakousku. Cílem je rozšiřovat v rámci protestů i jejich ideologické postuláty, včetně antisemitismu. Pirchner dokonce uvedl, že radikalizace některých aktivistů a mezinárodní rozměr protestů jsou "velmi, velmi děsivé."

Máme tak před sebou další rozměr dopadů už dvouleté pandemie. Lenka Bradáčová konstatovala, že k radikálně zaměřené části společnosti, která existuje vždy se přidává i ta část, která zaznamenává deziluzi.

Jenže nutně nemusí jít jen o tu skupinu, která utrpěla restrikcemi kvůli covidu. Skokové zdražení energií a vysoká inflace způsobující náhlé zchudnutí nemalé části populace a následné "tupé škrty" mohou vést k tomu, že vábení radikálů podlehnou další lidé.

Tady ale policie nebo soudy už mnoho nezmůžou. Zachovat sociální kohezi i v těžkých dobách je klíčovým úkolem vlády. Stává se tak z toho i jedna z otázek národní bezpečnosti.

Miloš Balabán, Právo