Vize, válečné ztráty a těžká volba

Německý kancléř Olaf Scholz předestřel v Praze svoje vize o budoucnosti Evropské unie. Má být akčnější přechodem od jednomyslnosti k rozhodování kvalifikovanou většinou

i s novou platformou evropského společenství umožňujícího užší spolupráci s nečlenskými zeměmi.

Podpořil další rozšíření Unie o státy západního Balkánu, Ukrajinu, Moldavsko a výhledově Gruzii. Mělo by dojít i k posílení vojenské spolupráce, mj. v podobě nového systému protivzdušné obrany.

Scholz zároveň prohlásil, že Německo bude podporovat Ukrajinu "tak dlouho, dokud to bude nutné."

Lukáš Jelínek včera v Právu ke kancléřským vizím napsal, že "nestačí se stavět za Ukrajinu, zbrojit a posilovat evropskou obranu. Nutné je přesvědčit občany, že je pro ně EU zárukou solidní kvality života nejen bez válek, ale i ekonomických a sociálních otřesů."

Právě takový úkol má teď Scholz v Německu. Jeho stabilita zásadně ovlivňuje i celou Unii. Situace přitom není vůbec jednoduchá.

Podle listu Wirtschaftswoche čeká Německo v příštím období dlouhotrvající recese. Příčinou jsou vysoké ceny energie a surovin, jejich deficit a vysoká inflace.

Commerzbank předpokládá, že každá německá domácnost vydá na energie o tisíc eur víc a inflace, která nyní dosahuje sedm a půl procenta bude koncem roku dvouciferná. Vede to ke snížení koupěschopnosti, což bude mít za následek i pokles HDP.

Stávající situace přináší i průmyslová dramata a dilemata. Lze to demonstrovat na příkladu koncernu Covestro (dříve divize Bayer AG). Bez jeho výrobků, syntetických materiálů a chemických meziproduktů nemůže fungovat automobilový, elektronický, nábytkářský a stavební průmysl. Udržet ho v chodu není v současné vyhrocené situaci vůbec jednoduché.

Kolaps koncernu by ovšem měl dalekosáhlé dopady. K jejich odvrácení tak přijal velmi nezvyklé rozhodnutí - nepřipojit se k protiruským sankcím a neopustit ruský trh, za což si vysloužil od Američanů označení "zlomyslného narušitele sankčního režimu".

Němci musí v souvislosti s válkou počítat. Experti Německého institutu trhu práce ve své zprávě uvedli, že konflikt na Ukrajině se stal dlouhodobou brzdou rozvoje německé ekonomiky. Dopady konfliktu do roku 2030 byly vyčísleny na 260 miliard eur, příští rok pak kvůli němu zmizí téměř čtvrtmilionu pracovních míst a každoročně do roku 2028 150 tisíc. Pokud budou sankce zachovány do konce desetiletí, i když už nebudou probíhat vojenské operace, znamená to podle zprávy, že ekonomika se po pandemii nezotaví. To je špatná zpráva i pro Česko silně navázané na německou ekonomiku.

Evropa je ale v krajně složité situaci. Podle uznávaného portugalského politologa a bývalého politika Bruno Maçãese musí řešit strategickou volbu: buď deset obtížných zim nebo ukrajinské vítězství v příštím roce a nový pořádek podle evropských not, které se rozšíří na východ Evropy. První volbu si lze stěží představit, protože jí Evropa těžko přežije. A má na druhou volbu dost sil, peněz a hlavně vůle? To je asi klíčová otázka, na kterou musí hledat odpověď i v Berlíně.

Miloš Balabán, Právo