Vpravdě smrtící zkouška pro Venezuelu

Venezuelu postihlo nejsilnější zemětřesení za sto let. Počet obětí půjde do desetitisíců, už nyní je pohřešováno 50 tisíc občanů, kteří pravděpodobně leží pod troskami.

Pro zemi je to další drtivá rána. Kdysi prosperující ekonomika. která "sedí" na obřích zásobách ropy se za vládnutí autokrata Nicoláse Madura dostala na mizinu. Špatné řízení hospodářství přineslo hyperinflaci a snížení HDP od roku 2013 o 80 procent. V předvečer katastrofy oznámila venezuelská vláda, že země dluží 240 miliard dolarů (zhruba 5,1 bilionu korun) a poměr dluhu k HDP dosahuje 200 procent.

Venezuelané tak neměli moc důvod v lednu protestovat proti Madurově únosu a zatčení po bleskové americké operaci, které ovšem asistovaly špičky režimu v čele s nynější úřadující prezidentkou Delcy Rodríguezovou.

Ta začala po Madurově pádu opatrně liberalizovat ekonomiku, lákat zpět zahraniční ropné společnosti a usilovat o zmírnění amerických sankcí. Za půl roku ale nemohla udělat zázraky. Podle údajů OSN potřebuje humanitární pomoc asi osm milionu lidí, tedy třetina populace. Země trpí chronickým nedostatkem zboží denní potřeby.

Zemětřesení ještě krizi prohloubí. Ekonomické ztráty budou obrovské, některé odhady počítají až se 100 miliardami dolarů – to zhruba odpovídá velikosti celé venezuelské ekonomiky.

Teď je ale nutné zabránit humanitární katastrofě. Rozvrácená infrastruktura země totiž není schopna se s dopady zemětřesení vypořádat. Zvládnutí krize tak v mnoha ohledech závisí na rozsahu zahraniční pomoci. Jde o odvrácení scénáře "zhrouceného státu" s vnitřními nepokoji, včetně rabování a také další vlny masové migrace do sousedních zemí. Situace připomíná to, co se odehrávalo ve "zhrouceném" karibském Haiti taktéž po zemětřesení před šestnácti lety.

Globální reakce na katastrofu byla okamžitá. Do země dorazilo 21 záchranářských týmů z více než dvěma tisíci záchranáři celého světa, včetně Česka. Podle Toma Fletchera, šéfa humanitárních operací OSN, přitom "politika ustoupila stranou". Měl tím na zřejmě na mysli fakt, že se zde objevily i týmy z USA a Kuby.

Pomoc je ovšem hlavně důležitým testem pro politiku Spojených států vůči Venezuele. Bílý dům před časem uvedl, že má pro ni komplexní plán ekonomické obnovy. Jak ale poznamenal politolog Orlando Perez z univerzity North Texas v Dallasu po zemětřesení se ukáže, zda má "institucionální hloubku i mimo rámec ropy."

Zatím to vypadá, že je k tomu nakročeno. Americký prezident Donald Trump vydal příkaz všem relevantním vládním agenturám, aby se připravily k akcím pomoci. Do terénu už jsou nasazeny významné vojenské síly a očekává se finanční podpora v řádu stovek milionů dolarů. Washington má politický zájem na tom, aby Venezuela a její současná vláda přežily vpravdě smrtící zkoušku.

Miloš Balabán, Právo