Zachytí Západ přerod globálního řádu?
Svět se mění. Několik století trvající globální dominance Západu oslabuje, o větší slovo ve světě se hlásí nejen Čína ale i země globálního Jihu. Jejich ambice se ukážou i na summitu uskupení BRICS, který začal včera v jihoafrickém Johannesburgu. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa na něj pozval i 70 hlav nezápadních států a vlád. Summit bude také rozhodovat o možnostech rozšíření BRICS, zájem o vstup projevilo 23 zemí.
Faktem je posilování ekonomického vlivu nezápadních aktérů. Vyplývá to i z predikce Mezinárodního měnového fondu o podílu jednotlivých regionů na růstu letošního světového HDP. Podle predikce Mezinárodního měnového fondu ho pokryje Asie a Pacifik z více než 67 procent. Země BRICS svým podílem na globálním HDP (31,5 procent) už mají v roce 2023 předstihnout země G7 (30,7 procent).
BRICS a další vlivné země globálního jihu ovšem nejsou spokojeny se svým vlivem na mezinárodní záležitosti. I přesto, že stoupl jejich ekonomický vliv, a dokonce se v řadě případů staly i věřiteli Západu nic se nemění na jejich postavení v mezinárodních organizacích, kde má Západ stále rozhodující slovo.
Tuto nerovnováhu vnímá i francouzský prezident Emmanuel Macron. Na letošní mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil s projevem, ve kterém řekl, že musíme přebudovat mezinárodní řád, aby byl více inkluzivní, neboť je nutné brát v potaz vzrůstající odpor mnoha asijských, afrických a latinskoamerických zemí vůči stávajícímu řádu, kterému dominuje Západ, jenž ale ne vždy slouží jejich zájmům. Možná mu to mělo otevřít cestu k účasti na summit BRICS o níž usiloval. Pozván nakonec nebyl.
Západ musí bojovat o "srdce a mysl" globálního jihu i kvůli ruské válce na Ukrajině. Řada i velkých zemí globálního jihu zaujala vůči ní neutrální pozici a nepřidaly se k sankcím nebo politické ostrakizaci Ruska.
Nedívají se na politiku Západu s důvěrou i kvůli řadě jeho vážných přehmatů v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Sýrii. Nespokojenost vyvolává i uplatňování západních "dvojích metrů" ve světové politice. Přední komentátor Wall Street Journal Walter Russel Mead upozornil v této souvislosti na jeden paradox: Západ je sice jednotný jako nikdy předtím, ale také je nejvíc osamocen, co kdy ve světě byl.
Na globálním jihu zároveň roste i vliv Číny. Je podepřen vzrůstající ekonomickou spoluprací a pomocí v řádu stovek miliard dolarů mnoha rozvojovým zemím. A i když se poukazuje na tenze mezi Čínou a Indií ve vzájemných vztazích, faktem je, že indický dovoz z Číny dosáhl loni 102 miliard dolarů, což je o 74 procent více než v roce 2020.
Vyrovnat se s přerodem globálního řádu a přizpůsobit tomu svoji politiku je pro Západ složitá výzva. Ignorovat to nelze. Musí se přizpůsobovat i česká zahraniční politika. K tomu lze uvést, že ze šesti zemí, které navštívil premiér Petr Fiala za své dubnové asijské mise projevily tři zájem o připojení k BRICS, a to Indonésie, Kazachstán a Vietnam. Do budoucna je s tím třeba počítat.
Miloš Balabán, Právo