Zamrzlý konflikt a Evropa v pasti

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč uvedl, že ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by se s přestávkami mohl protáhnout až do roku 2035. Arestovyč boj přirovnal k sérii válek mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. "Do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let."

Je to reálná perspektiva? Vyloučit se to nedá. Jen dojde ke zvětšení rozsahu zamrzlého konfliktu", který byl na Ukrajině realitou od roku 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym a vznikly separatistické republiky na Donbasu.

Tam se momentálně schyluje k dalšímu velkému střetu mezi ruskou a ukrajinskou armádou. Rusko se bude snažit ovládnout na části Donbasu.

Někteří západní analytici soudí, že ukrajinská armáda to bude mít na donbaské frontě hodně těžké. I když dostává masivní dodávky vojenské výzbroje z USA a Evropy není jisté, zda ruskou ofenzívu ustojí. Pokud by byla poražena, vytvoří se nová situace na bojišti: východní obranná linie se zhroutí, druhé největší ukrajinské město Charkov může být izolováno nebo i padnout.

Konflikt se pak dostane do další fáze - stane se opotřebovávací válkou, která Ukrajinu mimořádně vyčerpá. Světová banka předpokládá, že v letošním roce se sníží její HDP o čtyřicet pět procent. Odříznutí od Černého moře omezí ukrajinský export, především pak obili. Jeho produkce kvůli válce také velmi výrazně poklesne.

Velký otazník visí nad populací země. Uprchlo z ní okol čtyř milionů lidí. Arestovyč přitom otevřeně doporučil lidem, kteří nejsou připraveni na stav "poloválky", aby zemi dočasně opustili. Takže jich ještě přibude a dočasnost se spíše promění v trvalost. Evropa se musí připravit na to, že miliony uprchlíků už v ní spíše zůstanou.

To je ale jen jeden z mnoha problémů, před kterými stojí Evropa. Na dlouhodobou válku není připravena. Ukrajina se na ní stane zcela ekonomicky závislá a bez rozsáhlé pomoci nepřežije. Může se jednat o desítky miliard eur ročně. Evropa přitom bude muset řešit vlastní vážné ekonomické problémy - vysoké ceny energií, vysokou inflaci a zároveň zajištovat energetické odpojení od Ruska. To si vyžádá obrovské zdroje. Nějaké urychlení procesu vstupu Ukrajiny do EU je mimo realitu.

Evropa zatím vězí v energetické pasti. Německo a další evropské země musí odebírat ruské energie a tím financovat Rusko a fakticky válku, protože v opačném případě by těžko ustály hospodářský propad. Kdo ví, o čem všem jednal rakouský kancléř Karl Nehammer s Putinem mezi čtyřma očima minulý týden.

Zatím také přesně nevíme, co všechno způsobí politika sankcí - ukazuje se, že je to pořádná hůl o dvou koncích. Ustát vnitropoliticky nebývalou kumulaci problémů může být pro EU mimořádně obtížný úkol na hodně dlouhou dobu.

Miloš Balabán, Právo