Prezident Miloš Zeman zajímavě promluvil k českým velvyslancům. Podle něj Rusko invazí na Ukrajinu ztratilo prakticky všechno a nezískalo nic. Zároveň položil otázku, co mohlo být motivací ruského rozhodnutí jít do války. Zároveň přišel s hypotézou, kterou si vyslechl od izraelského prezidenta Herzoga: Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku...

Ruská válka na Ukrajině trvá už půl roku. V její první fázi Rusové neuspěli s bleskovou válkou díky odhodlanému odporu Ukrajinců, ve druhé se zjevně snaží udržet jih Ukrajiny a postupovat na Donbasu.

Místopředseda Bundestagu za vládnoucí německé liberály (FDP) Wofgang Kubricki podle televize SAT 1 řekl, že Německo by mělo povolit provoz zablokovaného plynovodu Nord Stream 2 "aby Němci v zimě nezmrzli a průmysl neutrpěl obrovské škody."

Evropa zažívá rekordní požární sezónu. Zatímco dřív byly letní lesní požáry obvyklé ve středomořských zemích, od počátku druhého desetiletí se jejich hranice posouvá i do zemí ve středu a na severu kontinentu.

Dalo se čekat, že dodávky zbraní z ČR do válčící Ukrajiny nebudou pouze vítány a oslavovány. Zcela určitě pro tyto negativní postoje pracuje čas. Prvotní okamžik šoku z toho, že Rusko rozpoutalo válku několik set kilometrů od naší země, je pryč. Potenciální kritici pomoci Ukrajině byli radši zticha a až na pár zapřisáhlých Putinových obdivovatelů...

Česko dnes nejvíce zajímá válka na Ukrajině. Důležité je ale i dění kolem Tchaj-wanu. Tam se rozhoduje o osudu globální bezpečnosti, neboť se zde bezprostředně střetávají zájmy současného a nastupujícího hegemona - USA a Číny.

Přesně před rokem obsadil afghánský Tálibán Kábul, i když ještě na začátku srpna Američané předpovídali, že by mohl vydržet několik měsíců. Následovalo chaotické evakuační drama na kábulském letišti, které bylo chaotickou tečkou za dvacetiletou přítomností vojsk USA a dalších států NATO v Afghánistánu.

Svět čelí kaskádě krizí, jejichž příčinou jsou hlavně dopady pandemie a narušení trhu s energiemi, což spustila ruská invaze na Ukrajinu. Svým dílem se podepsala i "zelená" evropská energetická politika, která ještě před válkou přispěla k řadě tržních deformací.

Co dělat s Maďarskem? To je žhavá otázka, kterou řeší špičky EU a řada unijních zemí včetně Česka. Politika premiéra Viktora Orbána, který letos vyhrál čtvrté parlamentní volby za sebou a stal se nejdéle sloužícím evropským premiérem jde proti hlavnímu evropskému proudu. Prosazování konceptu "neliberální demokracie" je spojeno se zahraniční...

Vládní programové prohlášení pro oblast obrany avizuje záměr postupně zvýšit obranné výdaje na úroveň 2 % HDP, čehož by mělo být dosaženo už v roce 2024. Takovýto téměř skokový meziroční nárůst obranného rozpočtu představuje mimořádnou příležitost pro nezbytnou modernizaci AČR, avšak současně vytváří mimořádné nároky na kvalitu plánování a...

Svět se v současnosti střetává s takovou kumulací krizí, která zde nebyla několik desítek let. Jejich výčet není krátký: válka na Ukrajině, potravinová a energetická krize, akutní hrozba recese v hlavních západních ekonomikách, nazrávající dluhová krize, stále ještě plně neustupující pandemie covid-19 a v neposlední řadě i dopady negativních...

Vody mezinárodní politiky rozvířila návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. USA se zřejmě rozhodly zvýraznit svoje úsilí o zadržování rostoucího vlivu Číny v asijsko-pacifickém regionu, kde má Tchaj-wan zásadní místo.

Rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku nepochybně představuje další bezpečnostní memento pro Česko, stejně jako v případě povodní na Moravě v roce 1997 a o pět let později. Ty byly impulsem pro rozvoj bezpečnostního systému a jeho složek a opatření na úrovni krajů, měst a obcí, jak jim čelit a také předcházet. Rozhodně to nebylo a stále není jednoduché...

Evropa žije v obavách z nedostatku ruského plynu v nejbližších měsících, strašákem ale zůstává i narušení globálních dodavatelských řetězců. Bez jejich fungování je ohrožen především automobilový průmysl, beztak už delší dobu zasažený nedostatkem čipů.