Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba pro Financial Times řekl, že pokud Ukrajina zvítězí v bitvě o Donbas, bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Zároveň však připustil, že by si to mohlo vyžádat velké krveprolití a Ukrajina bude muset přistoupit na kompromis.
Vladimír Putin na včerejší vojenské přehlídce v Moskvě nepřišel navzdory některým odhadům s ničím zásadnějším ve vztahu k ruské invazi.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček ve svém komentáři v Právu zmínil dvě skutečně zásadní otázky: "Slyším-li kolem sebe stejná slova o Rusku, jaká jsem před léty slýchával o Německu, obávám se, že ať již dnešní válka dopadne jakkoliv, jinak než zničením celého světa v pekle jaderného konfliktu, nelze se neptat: nezvítězí tentokrát ekonomika nad...
V Kyjevě se u prezidenta Zelenského vystřídali skoro všichni vlivní evropští politici. Chyběl ovšem mezi nimi lídr nejsilnější evropské země, německý kancléř Olaf Scholz.
Odstřihnout se od ruského plynu a ropy je heslem dne. Je to jeden hlavních z nástrojů, jak potrestat Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Není většího paradoxu než do Ruska posílat denně miliardy eur a pak jezdit do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Zelenským a vyjadřovat mu podporu v tom, jak Ukrajina čelí ruské agresi, která je poháněná i příjmy z...
Realisticky smýšlející člověk se už během covidu smiřoval s tím, že ekonomický růst a trvalý blahobyt mohou rychle skončit recesí. Teď do ní dokloužeme postupně, ale natvrdo. Postcovidová obnova do starých dobrých kolejí mohla pokračovat, ale v Kremlu to viděli jinak.
Vstup dvou skandinávských zemí - Švédska a Finska - do Severoatlantické aliance je téměř hotovou věcí. Finsko požádá o přijetí 12. května, Švédsko sice ještě trochu váhá, ale jak řekla ministryně zahraničí Lindeová, pokud by požádala jen jedna země vzrostlo by napětí.
Ministryně obrany Jana Černochová v sobotním Právu nastínila aktuální priority resortu. I kvůli desítkám miliard korun, které půjdou obraně navíc: V dilematu "zbraně versus máslo budeme muset lidem vysvětlovat, že toto je postup, který nám zajišťuje obranyschopnost a bezpečnost, ale na druhou stranu, že i když se zvýší rozpočet ministerstva obrany...
V první linii otevřené konvenční války, v níž se angažuje celý Západ, zůstává napadená Ukrajina sama, i když dostává masivní dodávky zbraní a exkluzivní zpravodajské informace. Válka se ovšem rozhořela i na dalších frontách: v ekonomice, kyberprostoru, informační sféře.
Podle ministra obrany Lloyda Austina si USA přejí suverénní, demokratickou Ukrajinu schopnou sebeobrany a Rusko oslabené do té míry, aby nemohlo opakovat současnou invazi. Zajímavý byl dovětek: USA učiní vše, aby se konflikt nevymkl kontrole a nepřerostl v jadernou válku.
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) informoval, že celosvětové výdaje na zbrojení se v loňském roce zvýšily o 0,7 procenta v porovnání s rokem 2020 a poprvé přesáhly 2 biliony dolarů. První zbrojní pětka zůstává stejná: Spojené státy s 801 miliardami dolarů následované Čínou (293 miliard), Indií (76,6 miliard), Británií (68,4...
Evropa konfrontovaná s válkou na Ukrajině s nervozitou očekávala výsledek druhého kola francouzských prezidentských voleb. Případné vítězství Marine Le Penové bylo líčeno jako opakování brexitu nebo vítězství Donalda Trumpa.
Válka na Ukrajině nutí Evropu k těžkým morálním dilematům. Ruskou invazi tvrdě odsoudila, zavedla sankce, pomáhá dodávkami zbraní, přijímá miliony uprchlíků. Jenže zároveň od počátku ruské invaze na Ukrajinu zaplatila Moskvě více než 35 miliard eur za plyn a ropu. Je si toho třeba vědom předseda Evropské rady Charles Michel, který počátkem dubna...
Americká vojenská pomoc Ukrajině už přesáhla tři miliardy dolarů (68 miliard Kč). Zbraně a munici za další miliardy poslaly i jiné země NATO a EU, včetně Česka. Předseda sboru náčelníků štábů generál Milley v Kongresu sdělil, že celkem Západ dodal Kyjevu 60 tisíc protitankových a 25 tisíc protiletadlových zbraní. V plánu jsou další dodávky munice,...