Zamíchá obilní karta volbami?
Válka na Ukrajině přináší další komplikaci pro Evropu – přebytek ukrajinského obilí, které nelze vyvézt kvůli zablokovaným černomořským přístavům obsazených Rusy.

Válka na Ukrajině přináší další komplikaci pro Evropu – přebytek ukrajinského obilí, které nelze vyvézt kvůli zablokovaným černomořským přístavům obsazených Rusy.
Únik utajovaných amerických vojenských dokumentů a zpravodajských informací pokrývajících dění kolem Ukrajiny, Blízkého východu a Číny je podle některých expertů nejničivější únik od akce Edwarda Snowdena. Ten téměř před deseti lety "provalil" vysoce utajované dokumenty sledovacích programů Národní bezpečnostní agentury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl cestou z návštěvy Číny několik provokativních myšlenek. Oprášil svou ideu o strategické autonomii Evropy především v kontextu zostřujícího se soupeření mezi USA a Čínou, kde je největší třecí plochou Tchaj-wan. Nechce, aby se Evropa nechala do něj zatáhnout.
Trápí vás vysoké ceny potravin? Pak je dobré vyrazit do Polska, kde je laciněji, radí poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. Jedná se o radu hlavně pro občany žijící poblíž hranic, ale přeshraniční nákup se prý už vyplatí i Pražanům. Pro stát to podle Křečka není ideální, ale on se snaží pomoci lidem. Od hlavního ekonoma BH Securities se jedná...
Na oficiální návštěvu Číny dorazil před Velikonocemi francouzský prezident Emmanuel Macron. Měl dva úkoly: přesvědčit Čínu, aby využila svůj vliv na Rusko ke spuštění diplomatického řešení války na Ukrajině, a zároveň zajistit pokračování proaktivní ekonomické spolupráce s Pekingem. Proto prezidenta doprovázelo přes padesát vlivných podnikatelů,...
Rusko se rozhodlo rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Expert britského think-tanku Chatham House Keir Giles zhodnotil tento krok jako další projev "jaderného odstrašování", jehož cílem je přinutit západní lídry, aby přehodnotili poskytování vojenské pomoci Ukrajině, resp. aby s ní přestali.
Nespokojenost s ekonomickou a sociální politikou naší vlády zatím odráží jen krotké protesty odborářů. Zda další napínání většiny občanů na ekonomický skřipec povede k širším projevům nespokojenosti, je otázkou. Rozhodující bude nálada střední třídy. Pokud se naštve mohlo by se toto proroctví naplnit.
Den před aprílem Česká pošta oznámila, že zruší 300 poboček napříč republikou. Apríl to ale nebyl. Ministr vnitra Vít Rakušan pod kterého pošta spadá rozhodnutí zdůvodnil tím, že je to první krok před rozdělením pošty na státní a komerční část. Státnímu rozpočtu to má ušetřit 700 milionů korun ročně. Popravdě řečeno mi to nepřipadá jako příliš...
Vypadá to jakoby se Tchaj-wan stal v posledních dnech jedním ze středobodů české zahraniční politiky. Navštívila ho s velkou delegací a pompou předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která pokračuje v parlamentní diplomacii zahájené jejím senátním kolegou Milošem Vystrčilem (ODS).
Po čtvrtých parlamentních volbách v rozmezí dvou let se loni v prosinci vrátil k moci dlouholetý izraelský premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud. Jím vytvořená krajně pravicová vláda se rozhodla protlačit reformu, jež podřídí justici politické vůli. Jedná se o omezení pravomoci Nejvyššího soudu - parlamentní většina by mohla vetovat...
Prezident Petr Pavel v Süddeutsche Zeitung řekl, že rozhodující pro vývoj války na Ukrajině bude letošek s tím, že příští rok se v USA uskuteční prezidentské volby, kdy se zájem amerických voličů upře na vnitropolitické záležitosti.
Právo 22. března přineslo další informaci o nadměrné lékové závislosti Evropy a Česka na Číně a částečně Indii. Především zde se vyrábějí klíčové přísady široce užívaných léků – účinné látky. Třeba paracetamol nebo různé typy antibiotik. Tyto chemické substituce (zvané API) se následně prodávají farmaceutickým firmám, které vytvoří následný lék –...
Návštěva čínského prezidenta Si-Ťin Pchinga v Moskvě demonstrovala podporu Vladimíru Putinovi, který se kvůli ruské válce na Ukrajině stal páriem Západu, což potvrdil i zatykač Mezinárodního trestního soudu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se s vládou rozhodl prosadit postupné zvýšení odchodu do důchodu z 62 let na 64 let do roku 2030 silou bez schválení Národním shromážděním, kde nemá vláda většinu.