Právě před padesáti lety navštívil tehdejší americký prezident Richard Nixon Čínu. Za studené války to byl husarský kousek jeho zahraničněpolitického poradce Henryho Kissingera. Sovětský svaz musel přijmout fakt, že se z Číny, jeho tehdejšího nepřítele, stává potenciální americký partner. Omezilo to manévrovací možnosti Sovětů v globální politice.

Dnes začínají zimní olympijské hry v Pekingu. Je to premiéra: poprvé jí hostí město ve kterém byla letní olympiáda před čtrnácti lety. Čína se na ní nepochybně připravila dobře. Nicméně její průběh bude poznamenán celosvětovou pandemií covidu. Takže druhé "pandemické hry" budou stejně jako ty tokijské bez diváků.

V krizi kolem Ukrajiny se zdůrazňuje, že NATO opět prokazuje jednotu, o které někteří politici v minulých letech pochybovali. Nejznámější je výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti Aliance.

Kvůli dění kolem Ukrajiny se roztrhl se pytel s různými válečnými scénáři. A najednou se objeví "argumentační zpátečky". Minulý týden na tiskovce prezidenta Zelenského zaznělo, že tvrzení západních partnerů o tom, že zítra bude válka neodpovídá skutečnosti. Zaslouží si podle něj poděkování, nicméně různé informace z různých zdrojů mohou lidi mást.

Řada expertů doufá, že střet s omikronem je poslední fází pandemie, v některých zemích ruší restrikce. Jenže lze s jistotou říct, kdy pandemie skutečně skončí? Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyus míní, že je možné ukončit "akutní fázi pandemie" ještě letos. Varoval ale před unáhleným optimismem. "Můžeme covid-19 ukončit...

Kolem Ukrajiny a Ruska je živo, na východě Evropy se koncentrují vojska a zbraně. Sama ukrajinská vláda ale válečnou psychózu už mírní, protože začíná ohrožovat chod státu.

Komentátor New York Times Ross Douthat kousl do hodně kyselého jablka. Na konto krize kolem Ukrajiny napsal, že Západ stále přidává velký význam tomu, že pouze NATO může říci, kdo je hoden členství v alianci a že nepřipuštění Ukrajiny do ní je jakýmsi nemožným ústupkem.

Evropská unie jako celek nehraje ve věci Ukrajiny a evropské bezpečnosti relevantní roli. Washington sice uvádí, že s evropskými spojenci konzultuje jednání s Ruskem, ale dá se očekávat, že při jednání ministrů zahraničí USA a Ruska Blinkena a Lavrova se bude licitovat hlavně mezi oběma mocnostmi.

Západ se obává, že Rusko na Ukrajině vojensky zasáhne. Jenže jak to tak vypadá, ještě větší obavu než z vojenské akce samotné má z případné nejednotné reakce na ni. To přiživil i americký prezident Biden.

Andrej Babiš v sobotním Právu jako jeden z příkladů, co nová vláda nebude schopna splnit uvedl výši rozpočtu na obranu. Pokud ministryně obrany Jana Černochová dokáže, že v roce 2025 bude Česko vydávat dvě procenta HDP, tj. 150 miliard korun tak se jí pokloní a koupí obrovskou kytici.

Týdenní maraton jednání USA, NATO a Ruska skončil. Jednalo se o ruských požadavcích: Aliance má stáhnout jednotky a zbraně z východního křídla a dát bezpečnostní záruky, že nedojde k jejímu dalšímu rozšiřování dále na východ, v prvé řadě o Ukrajinu.

Ministryně obrany Jana Černochová ve středu v kontextu jednání Ruska s USA a NATO ohledně Ukrajiny prohlásila "Některé výroky posledních týdnů ve mně vyvolali pocit, že NATO možná nechce tolik zasahovat do evropské politiky. Jako by říkali, vyřešte si to sami, chtěli jste mít evropskou armádu, ukažte se. Je to diplomatická hra."

Počátkem minulého roku byl v centru pozornosti problém dostatku vakcín proti covidu Vyvolávalo to spory i zlou krev na mezinárodní scéně. Dominujícím problémem letos je spor o očkování, resp. o zavedení povinnosti se nechat očkovat. Zvlášť na Západě se z toho stalo silné politikum. Mluví se o tom, že společnosti jsou kvůli tomu rozdělené....

Vláda si napsala do programového prohlášení vlády, že "spolupráce ve Visegrádské skupině bude součástí našich vazeb na všech úrovních" I v tomto duchu premiér Petr Fiala při tradiční první zahraniční cestě na Slovensko v Bratislavě ocenil Visegrádskou čtyřku s tím, že chce, aby byla užitečnou skupinou při prosazování zájmů těchto zemí v EU.