Situace v Kosovu se opět přiostřuje. Rozbuškou se staly dubnové komunální volby v obcích na severu země s většinově srbským obyvatelstvem. To je bojkotovalo.

Veřejné vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, že válka mezi Ruskem a NATO je možná a že bychom byli od první chvíle jejím účastníkem mělo překvapivou dohru. Premiér Petr Fiala poté řekl, že České republice konflikt bezprostředně nehrozí, armáda se ale musí připravovat na všechny, i ty málo pravděpodobné varianty.

Prezidentské volby potvrdily, že Turecko je politicky rozpolceno. Erdogan získal

Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka v pondělí burcoval, když na konferenci o vnitřní bezpečnosti a odolnosti prohlásil, že válka mezi Ruskem a NATO je možná, resp. že "Rusko je na trajektorii ke konfliktu s NATO".

Černé labutě – nepředvídatelné a nečekané události s globálním dopadem nás v minulých třech letech pořádně potrápily.

Válka za humny, přezbrojování armády a potřeba rychle měnit přístupy k zajištění obrany státu vyžadují, aby na kapitánském můstku resortu obrany, který má příští rok dostat 150 miliard korun, panoval mezi ministryní obrany a náčelníkem Generálního štábu soulad. U nás to neplatí.

Dožil se sta let a je diplomatickou legendou, která má ale stále co říct k současnému mezinárodnímu dění.

Jednání skupiny G7 v Hirošimě vyzvalo Západ k omezení ekonomické závislosti na Číně. Bude to dost možná titánský úkol. Zvlášť, když čerstvá data ukázala, že Čína se v prvních třech měsících letošního roku stala největším světovým vývozcem automobilů – vyvezla jich 1,07 milionu kusů a překonala Japonsko.

Bývalý polský prezident Alexandr Kwašniewski dal svým interview pro Právo (18.5.) důvod k přemýšlení o smyslu a kondici Visegrádské čtyřky. "Řeknu otevřeně, že V4 existuje, protože ji nikdo nezrušil, ale ve skutečnosti, jako by ani neexistovala".

Letošní summit sedmi nejsilnějších zemí G7 proběhl o víkendu v Hirošimě, která se v srpnu 1945 stala terčem amerického jaderného úderu. Dá se brát jako signál o nepřijatelnosti jaderné války, o které se opět začalo mluvit v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zahorodňuk varoval před přehnanými očekáváními ohledně ukrajinské protiofenzívy proti Rusům. "Nemyslím, že je to poslední šance Ukrajiny. Je to šance. Ale neměli bychom očekávat, že tohle bude konec příběhu. Nemůžeme realisticky mluvit o ukončení války jednou protiofenzívou", uvedl.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v ČT označila záměr vládní koalice navýšit daňovou sazbu u novin z deseti na 21 procent za likvidační. "Když necháme umřít noviny, spousta lidí nebude mít alternativu si přečíst něco, co nebude takový mediální fastfood", řekla Jourová.

Rozdělené Turecko. Tak je možné hodnotit výsledek nedělních prezidentských voleb.

Poněkud ve stínu ruské války na Ukrajině se ocitají tektonické změny na Blízkém východě spojené s vývojem okolo Sýrie. Občanskou válku trvající v této zemi už 12 let jsme díky syrským uprchlíkům pociťovali i u nás. Před válečnou devastací a v obavě o život jich utíkali miliony. Teď svitla naděje, že tomu může být časem jinak.