Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu k Američanům v noci na čtvrtek uvedl, že válka v Íránu bude pokračovat další dva nebo tři týdny a že USA budou útočit velmi tvrdě a splní všechny své cíle. Podle Trumpa už Írán nepředstavuje hrozbu, otevření Hormuzského průlivu blokuje Írán a o jeho odblokování by se měli postarat spojenci....

Americký prezident Donald Trump dal Severoatlantické alianci v předvečer jejího 77. výročí založení (4. dubna) svérázný dárek. V interview britskému listu The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO s tím, že Aliance je papírový tygr. Zdůvodnil to tím, že se země Aliance odmítly připojit k americko-izraelské válce proti...

V rozmezí pouhých šesti let svět zažívá třetí ekonomický šok. Po pandemii covidu a ruském vpádu na Ukrajinu na něj dopadá íránský konflikt. Jeho konec je zatím v nedohlednu, střet USA Izraele a Íránu může ještě eskalovat.

Devátého března vystoupila na ekonomickém sympoziu v Tokiu šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieová s varováním, že pokud bude konflikt kolem Íránu trvat déle, může zpomalit globální ekonomiku a zvýšit inflaci. Vlády se mají připravit na "nemyslitelné" i "nepravděpodobné" scénáře. A i když konflikt skončí budou podle Georgieové...

Americký prezident Donald Trump rozhodl v pondělí o podmíněném odkladu všech útoků na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu, a to na dobu pěti dnů. Oznámil to na sociální síti Truth Social s tím, že USA v posledních dvou dnech vedly s Íránem velmi dobrá a konstruktivní jednání o úplném ukončení války na Blízkém východě.

Válka na Ukrajině, které probíhá už přes čtyři roky byla a je spojena s určitými vojensko-politickými paradoxy. Bez ohledu na ni přes ukrajinské území proudila do zemí Evropské unie ruská ropa. A i když její objem postupně výrazně klesal dosud na ní výrazně závisí Maďarsko a Slovensko. Přerušení dodávek ropovodem Družba do obou zemí teď vyvolává...

Akcie holdingu Czechoslovak Group (CSG), který se zaměřuje hlavně na zbrojní výrobu vstoupily 23. ledna 2026 poprvé do obchodování na burze Euronext Amsterdam. Holding nabídl na burze v Amsterodamu akcie za 3,3 miliardy eur (téměř 80,2 miliardy korun). Po případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3...

Po čtrnácti dnech války proti Íránu je viditelné, že v ní hodně tratí i bohaté monarchie Perského zálivu. Ty byly přitom po desetiletí považovány za relativně bezpečný prostor izolovaný od krizí, které opakovaně otřásaly zbytkem Blízkého východu. Byl to i výsledek promyšlené rozvojové strategie. Vládnoucí elity si totiž už v devadesátých letech...

Likvidace šéfa íránské bezpečnostní rady Alího Laridžáního je dalším dějstvím íránského dramatu. Je nejvýše postavenou osobností v Íránu, která zemřela od začátku války po nejvyšším vůdci, ajatolláhovi Alím Chameneím. Fakticky už bylo zlikvidováno celé íránské předválečné vedení – počet nejvyšších íránských představitelů zabitých Izraelem od...

Americké zpravodajské služby vždy varovaly, že v případě ohrožení íránského režimu by se libanonský Hizballáh, palestinský Hamás, šíitské milice v Iráku a Hútíové v Jemenu mohly zapojit do akcí na jeho podporu. Jaké jsou tedy jejich aktuální kroky a možnosti?

Americko-izraelská válečná operace proti Íránu trvá už jedenáctý den. Bylo zasaženo několik tisíc cílů, mezi nimi zařízení na těžbu ropy, raketové základny, komunikační zařízení, velitelská a řídicí centra armády, válečné lodi a ponorky. Nicméně i přes oslabení vojenského potenciálu Íránu nedošlo k jeho úplnému zničení.

Po řadě evropských lídrů navštívil minulý týden poprvé Čínu i německý kancléř Friedrich Merz. Probíhala v době zvýšeného ekonomického a geopolitického napětí ve světě, které dopadá i na Německo a německou ekonomiku.

Po osmi měsících se Spojené státy a Izrael rozhodly opět zaútočit na Írán. Dalo se to čekat poté co došlo v uplynulých týdnech k největší koncentraci americké vojenské síly okolo Blízkého východu, největší od americké intervence do Iráku v roce 2003.

Vláda čelí kritice prezidenta Petra Pavla i opozičních stran za pokles výdajů na obranu o 21 miliard oproti původnímu rozpočtu Fialovy vlády. Kritici tvrdí, že si země nemůže dovolit rozpočet na obranu nezvyšovat s ohledem na rostoucí hrozbu války. Poukazuje se též na nutnost plnit náš závazek k navyšování výdajů na obranu daný na jednání summitu...