Po 43 dnech skončil americký shutdown, tady výpadek financování. Kdo vyhrál? Dočasně snad Trump, určitě ne obraz země ve světě.

Zostření protiruských sankcí kvůli neochotě Ruska přijmout příměří na ukrajinské frontě schválené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a americko-čínská obchodní válka zesilují geopolitickou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu.

Svět mohl ve čtvrtek ráno sledovat téměř dvouhodinovou schůzku klíčových mužů planety – amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga -v jihokorejském Pusanu. Očekávalo se od ní, že pomůže přerušit obchodní válku mezi oběma mocnostmi, která se s různou mírou intenzity projevuje od nástupu Trumpa do Bílého domu.

Boom po ruské invazi je jen iluze. Politická nevůle, chybějící silné vedení, pomalost byrokracie a závislost na nedostatkových surovinách komplikují život nejen zbrojovkám, ale především celému programu znovuvyzbrojení Evropy.

Evropští lídři jsou zaskočeni tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán stane hostitelem summitu amerického a ruského prezidenta k Ukrajině v Budapešti. Ačkoliv termín schůzky je zatím v nedohlednu, Donald Trump torpéduje Orbánovu ostrakizaci za jeho vstřícnou politiku vůči Rusku, a naopak kritickou k Ukrajině.

Příměří v Gaze posílilo image Donalda Trumpa jako politika schopného dosáhnout průlomu ve zdánlivě neřešitelném konfliktu. Zda se mu podařilo dosáhnout trvalého míru se ovšem ukáže až po několika měsících, i když už on sám považuje válku za ukončenou.

Nová česká vláda se bude muset potýkat s řadou nášlapných ekonomických min zděděných od vlády minulé. Upozornila na to v rozhovoru pro Právo místopředsedkyně ANO a zřejmě i budoucí ministryně financí Alena Schillerová. V rozpočtu chybí desítky miliard korun na financování důležitých projektů.

Televizní stanice včera nabídly pohled na lidi slavící v ulicích pod izraelskými a americkými vlajkami. Oslavy naděje propukly i v Gaze.

Na rozhraní mezi Evropou a Ruskem kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině přituhuje. Nad územím členských států NATO – Polska a Rumunska - se objevují ruské drony. Tři ruské stíhačky MIG-31 byly vyprovozeny z estonského vzdušného prostoru italskými stíhačkami F-35.

Dnes uplynuly dva roky od brutálního teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. Bylo při něm zavražděno 1 200 občanů židovského státu, více než 250 bylo zajato jako rukojmí. Šok na izraelské straně rychle vystřídal hněv a masakr se stal spouštěčem vojenské operace v Gaze proti Hamásu.

V současnosti se jedná o jednoznačně nejvýraznější a nejcitlivější téma zahraniční politiky a celkově orientace České republiky. Je výrazně reflektováno i v předvolební kampani před parlamentními volbami, které se uskuteční 3. a 4. října 2025.

České parlamentní volby se odehrávají na pozadí dramatického vývoje v Evropě.

Americký prezident Donald Trump včera vystoupil s projevem před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Byl očekáván s napětím, zvlášť poté co jeho tisková mluvčí oznámila, že bude "propagovat obnovu americké síly po celém světě". Samotný projev ovšem spíš vyvolal rozpaky.

Jaká je skutečná strategie Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Rusku? Odpovědět na tuto otázku je složité, pokud vycházíme z řady protichůdných prezidentových vyjádření i kroků jeho administrativy, které často zaskočí i americké spojence.