Zostření protiruských sankcí kvůli neochotě Ruska přijmout příměří na ukrajinské frontě schválené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a americko-čínská obchodní válka zesilují geopolitickou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu.
Svět mohl ve čtvrtek ráno sledovat téměř dvouhodinovou schůzku klíčových mužů planety – amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga -v jihokorejském Pusanu. Očekávalo se od ní, že pomůže přerušit obchodní válku mezi oběma mocnostmi, která se s různou mírou intenzity projevuje od nástupu Trumpa do Bílého domu.
Boom po ruské invazi je jen iluze. Politická nevůle, chybějící silné vedení, pomalost byrokracie a závislost na nedostatkových surovinách komplikují život nejen zbrojovkám, ale především celému programu znovuvyzbrojení Evropy.
Evropští lídři jsou zaskočeni tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán stane hostitelem summitu amerického a ruského prezidenta k Ukrajině v Budapešti. Ačkoliv termín schůzky je zatím v nedohlednu, Donald Trump torpéduje Orbánovu ostrakizaci za jeho vstřícnou politiku vůči Rusku, a naopak kritickou k Ukrajině.
Příměří v Gaze posílilo image Donalda Trumpa jako politika schopného dosáhnout průlomu ve zdánlivě neřešitelném konfliktu. Zda se mu podařilo dosáhnout trvalého míru se ovšem ukáže až po několika měsících, i když už on sám považuje válku za ukončenou.
Nová česká vláda se bude muset potýkat s řadou nášlapných ekonomických min zděděných od vlády minulé. Upozornila na to v rozhovoru pro Právo místopředsedkyně ANO a zřejmě i budoucí ministryně financí Alena Schillerová. V rozpočtu chybí desítky miliard korun na financování důležitých projektů.
Televizní stanice včera nabídly pohled na lidi slavící v ulicích pod izraelskými a americkými vlajkami. Oslavy naděje propukly i v Gaze.
Na rozhraní mezi Evropou a Ruskem kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině přituhuje. Nad územím členských států NATO – Polska a Rumunska - se objevují ruské drony. Tři ruské stíhačky MIG-31 byly vyprovozeny z estonského vzdušného prostoru italskými stíhačkami F-35.
Dnes uplynuly dva roky od brutálního teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. Bylo při něm zavražděno 1 200 občanů židovského státu, více než 250 bylo zajato jako rukojmí. Šok na izraelské straně rychle vystřídal hněv a masakr se stal spouštěčem vojenské operace v Gaze proti Hamásu.
V současnosti se jedná o jednoznačně nejvýraznější a nejcitlivější téma zahraniční politiky a celkově orientace České republiky. Je výrazně reflektováno i v předvolební kampani před parlamentními volbami, které se uskuteční 3. a 4. října 2025.
České parlamentní volby se odehrávají na pozadí dramatického vývoje v Evropě.
Americký prezident Donald Trump včera vystoupil s projevem před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Byl očekáván s napětím, zvlášť poté co jeho tisková mluvčí oznámila, že bude "propagovat obnovu americké síly po celém světě". Samotný projev ovšem spíš vyvolal rozpaky.
Jaká je skutečná strategie Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Rusku? Odpovědět na tuto otázku je složité, pokud vycházíme z řady protichůdných prezidentových vyjádření i kroků jeho administrativy, které často zaskočí i americké spojence.
François Bayrou, čtvrtý francouzský premiér za dva roky neustál parlamentní hlasování o důvěře kvůli svým nepopulárním opatřením ke snížení rozpočtového deficitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron už vybral dalšího premiéra, vyloučit se ovšem nedají další předčasné volby.