Národní bezpečnostní strategie Spojených států, kterou každý americký prezident zveřejňuje v prvním roce vládnutí definuje klíčové bezpečnostní priority prezidentské administrativy. Učinil tak i Donald Trump a Evropu šokoval.
Obranné výdaje byly jedním z výrazných předvolebních témat a otázka, co s nimi po volbách bude, zůstává zásadní. Nová vláda se již rýsuje a strany, které míří do kabinetu, rozhodně nevyhrály díky tomu, že by chtěly masivně zbrojit. Zároveň se však všechny hlásí k nutnosti posilovat obranyschopnost Česka – jen s různým výkladem.
Pětihodinové jednání zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Kremlu bylo další kapitolou horečného diplomatického úsilí o ukončení války na Ukrajině. Bez zásadního průlomu.
Summit uskupení nejsilnějších světových ekonomik G20 se měl o víkendu v jihoafrickém Johannesburgu zabývat problematikou zmírnění dluhové zátěže rozvojových zemí, globální energetickou transformací i globální potravinovou bezpečností.
Ukrajinou hýbe obří korupční skandál spojený se zpronevěřením finančních prostředků určených na ochranu energetických zařízení před ruskými útoky. Z každé zakázky zadávané strategickým podnikem Enerhoatom mělo podle Ukrajinského národního protikorupčního úřadu (NABU) putovat 10-15 procent provize členům "vysoce postavené zločinecké organizace",...
Minulý týden vyšla tradiční listopadová prognóza britského týdeníku The Economist o klíčových trendech globálního vývoje v následujícím roce. Navázala na prognózu z loňska, která předpověděla, že rok 2025 nejvíce ovlivní americký prezident Donald Trump.
V programovém prohlášení nové vlády se v kapitole obranná politika uvádí, že bude klást důraz na budování připravené, technologicky vyspělé a profesionální Armády České republiky jako integrální součásti bezpečnostního systému, a to na principu výstavby celkových sil. Technologická vyspělost by se pak měla podpořit investicemi do obranného výzkumu...
Po 43 dnech skončil americký shutdown, tady výpadek financování. Kdo vyhrál? Dočasně snad Trump, určitě ne obraz země ve světě.
Zostření protiruských sankcí kvůli neochotě Ruska přijmout příměří na ukrajinské frontě schválené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a americko-čínská obchodní válka zesilují geopolitickou bezpečnostní a ekonomickou nejistotu.
Svět mohl ve čtvrtek ráno sledovat téměř dvouhodinovou schůzku klíčových mužů planety – amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga -v jihokorejském Pusanu. Očekávalo se od ní, že pomůže přerušit obchodní válku mezi oběma mocnostmi, která se s různou mírou intenzity projevuje od nástupu Trumpa do Bílého domu.
Boom po ruské invazi je jen iluze. Politická nevůle, chybějící silné vedení, pomalost byrokracie a závislost na nedostatkových surovinách komplikují život nejen zbrojovkám, ale především celému programu znovuvyzbrojení Evropy.
Evropští lídři jsou zaskočeni tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán stane hostitelem summitu amerického a ruského prezidenta k Ukrajině v Budapešti. Ačkoliv termín schůzky je zatím v nedohlednu, Donald Trump torpéduje Orbánovu ostrakizaci za jeho vstřícnou politiku vůči Rusku, a naopak kritickou k Ukrajině.
Příměří v Gaze posílilo image Donalda Trumpa jako politika schopného dosáhnout průlomu ve zdánlivě neřešitelném konfliktu. Zda se mu podařilo dosáhnout trvalého míru se ovšem ukáže až po několika měsících, i když už on sám považuje válku za ukončenou.
Nová česká vláda se bude muset potýkat s řadou nášlapných ekonomických min zděděných od vlády minulé. Upozornila na to v rozhovoru pro Právo místopředsedkyně ANO a zřejmě i budoucí ministryně financí Alena Schillerová. V rozpočtu chybí desítky miliard korun na financování důležitých projektů.