Americko-izraelská válečná operace proti Íránu trvá už jedenáctý den. Bylo zasaženo několik tisíc cílů, mezi nimi zařízení na těžbu ropy, raketové základny, komunikační zařízení, velitelská a řídicí centra armády, válečné lodi a ponorky. Nicméně i přes oslabení vojenského potenciálu Íránu nedošlo k jeho úplnému zničení.
Po řadě evropských lídrů navštívil minulý týden poprvé Čínu i německý kancléř Friedrich Merz. Probíhala v době zvýšeného ekonomického a geopolitického napětí ve světě, které dopadá i na Německo a německou ekonomiku.
Po osmi měsících se Spojené státy a Izrael rozhodly opět zaútočit na Írán. Dalo se to čekat poté co došlo v uplynulých týdnech k největší koncentraci americké vojenské síly okolo Blízkého východu, největší od americké intervence do Iráku v roce 2003.
Vláda čelí kritice prezidenta Petra Pavla i opozičních stran za pokles výdajů na obranu o 21 miliard oproti původnímu rozpočtu Fialovy vlády. Kritici tvrdí, že si země nemůže dovolit rozpočet na obranu nezvyšovat s ohledem na rostoucí hrozbu války. Poukazuje se též na nutnost plnit náš závazek k navyšování výdajů na obranu daný na jednání summitu...
65 let od krachu invaze kubánských povstalců podporovaných americkou CIA proti Castrovu kubánskému režimu v Zátoce sviní se zdá, že se jeho osud naplňuje.
Ihned po skončení Mnichovské bezpečnostní konference daly Spojené státy jasně najevo, koho považují v Evropě za své hlavní partnery. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zamířil do Bratislavy a Budapešti.
Letošní Mnichovská bezpečnostní konference se očekávala s napětím. Není divu po roce dramat v americko-evropských vztazích. Na minulé konferenci je odstartoval americký viceprezident J.D. Vance svým projevem ve kterém zkritizoval evropské politiky za potlačování demokracie a neschopnost čelit migraci, což Evropu rozkládá a je větším nebezpečím než...
Středeční jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s premiérem Andrejem Babišem před neformálním summitem EU potvrzuje jejich dobré vzájemné vztahy, které byly patrné už za předchozího Babišova premiérství. Přesto se kolem něj odehrál "komunikační spor".
Po "grónském šoku" pronesl na konci ledna německý kancléř Friedrich Merz ve Spolkovém sněmu zásadní projev, kterým se ostře vymezil vůči Spojeným státům pod vedením Donalda Trumpa. Spojil to i s výzvou k větší evropské politické a bezpečnostní autonomii v geopoliticky rozbouřeném světě.
Na pozadí postupného rozpadu mezinárodního řádu existujícího od konce druhé světové války a prosazování politiky síly do mezinárodních vztahů se dnes svět ocitá na další nebezpečné křižovatce.
V jednáních s Ruskem v Abú Zabí nastal pokrok, a proto je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připraven setkat se se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem. Chce s ním jednat o sporných územních otázkách i okupované Záporožské jaderné elektrárně. V rozhovoru pro deník Jevropejskaja Pravda to uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha....
Eskalace krize v transatlantických vztazích kvůli Grónsku byla odvrácena, nejistota z dalšího vývoje vztahů mezi Evropou a Spojenými státy pod vedením Donalda Trumpa zůstává. Důvěra je narušena, mohou následovat další krize. Někteří evropští lídři se nechali slyšet, že NATO jimi bude procházet každých šest měsíců, dokud bude Trump prezidentem.
Rok po své inauguraci se americký prezident Donald Trump vydal do Davosu na Světové ekonomické fórum, tradiční konkláve globálních politických a ekonomických elit.
Situace okolo Grónska dále houstne. Potvrdilo to jednání grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové a dánského ministra zahraničí Larse Løkke Rasmussena v Bílém domě s americkým viceprezidentem J.D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. "Dohodli jsme se, že se neshodneme" uvedl Rassmusen a dodal, že americký prezident trvá na "dobytí...