Boom po ruské invazi je jen iluze. Politická nevůle, chybějící silné vedení, pomalost byrokracie a závislost na nedostatkových surovinách komplikují život nejen zbrojovkám, ale především celému programu znovuvyzbrojení Evropy.

Evropští lídři jsou zaskočeni tím, že se maďarský premiér Viktor Orbán stane hostitelem summitu amerického a ruského prezidenta k Ukrajině v Budapešti. Ačkoliv termín schůzky je zatím v nedohlednu, Donald Trump torpéduje Orbánovu ostrakizaci za jeho vstřícnou politiku vůči Rusku, a naopak kritickou k Ukrajině.

Příměří v Gaze posílilo image Donalda Trumpa jako politika schopného dosáhnout průlomu ve zdánlivě neřešitelném konfliktu. Zda se mu podařilo dosáhnout trvalého míru se ovšem ukáže až po několika měsících, i když už on sám považuje válku za ukončenou.

Nová česká vláda se bude muset potýkat s řadou nášlapných ekonomických min zděděných od vlády minulé. Upozornila na to v rozhovoru pro Právo místopředsedkyně ANO a zřejmě i budoucí ministryně financí Alena Schillerová. V rozpočtu chybí desítky miliard korun na financování důležitých projektů.

Televizní stanice včera nabídly pohled na lidi slavící v ulicích pod izraelskými a americkými vlajkami. Oslavy naděje propukly i v Gaze.

Na rozhraní mezi Evropou a Ruskem kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině přituhuje. Nad územím členských států NATO – Polska a Rumunska - se objevují ruské drony. Tři ruské stíhačky MIG-31 byly vyprovozeny z estonského vzdušného prostoru italskými stíhačkami F-35.

Dnes uplynuly dva roky od brutálního teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael. Bylo při něm zavražděno 1 200 občanů židovského státu, více než 250 bylo zajato jako rukojmí. Šok na izraelské straně rychle vystřídal hněv a masakr se stal spouštěčem vojenské operace v Gaze proti Hamásu.

V současnosti se jedná o jednoznačně nejvýraznější a nejcitlivější téma zahraniční politiky a celkově orientace České republiky. Je výrazně reflektováno i v předvolební kampani před parlamentními volbami, které se uskuteční 3. a 4. října 2025.

České parlamentní volby se odehrávají na pozadí dramatického vývoje v Evropě.

Americký prezident Donald Trump včera vystoupil s projevem před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Byl očekáván s napětím, zvlášť poté co jeho tisková mluvčí oznámila, že bude "propagovat obnovu americké síly po celém světě". Samotný projev ovšem spíš vyvolal rozpaky.

Jaká je skutečná strategie Donalda Trumpa vůči Ukrajině a Rusku? Odpovědět na tuto otázku je složité, pokud vycházíme z řady protichůdných prezidentových vyjádření i kroků jeho administrativy, které často zaskočí i americké spojence.

François Bayrou, čtvrtý francouzský premiér za dva roky neustál parlamentní hlasování o důvěře kvůli svým nepopulárním opatřením ke snížení rozpočtového deficitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron už vybral dalšího premiéra, vyloučit se ovšem nedají další předčasné volby.

Už dvacet čtyři let dnes dělí svět od apokalypsy v New Yorku a Washingtonu - 11. září 2001 letadla unesená islámskými teroristy z al-Káida narazila do věží Světového obchodního centra a budovy Pentagonu. Před zraky celého světa připlula černá labuť, nepředvídatelná a nečekaná událost s globálním dopadem.

Nedáná pařížská konference koalice ochotných deklarovala připravenost podílet se na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.